Od mládí se Lewandowska intenzivně věnovala letectví a patřila k průkopnicím ženského létání v Polsku. Působila v Poznaňském leteckém klubu, kde získala kvalifikaci pilota kluzáků i parašutisty, později se naučila pilotovat i motorová letadla. Létání, parašutismus a zpěv patřily k jejím hlavním zájmům, přičemž právě letectví se stalo její profesní cestou.
Ve svých dvaceti letech se zapsala do historie jako první žena v Evropě, která provedla seskok padákem z výšky přesahující pět kilometrů. Krátce před vypuknutím války, 10. června 1939, se provdala za leteckého instruktora Mieczysława Lewandowského.
Mobilizace v roce 1939 a pád do sovětského zajetí
V srpnu 1939 byla povolána k aktivní službě u 3. vojenského leteckého pluku dislokovaného v oblasti Poznaně. Po sovětské invazi do Polska byla její jednotka 22. září 1939 zadržena Rudou armádou. Lewandowska patřila k naprosté výjimce. Byla jednou ze dvou žen, které Sověti zařadili mezi zajaté polské důstojníky a deportovali do zajateckého tábora Kozelsk. Podle jedné z verzí událostí se do sovětských rukou dostala po sestřelení letounu a seskoku padákem do oblasti obsazené Sověty.
Katyňský masakr a jediná žena mezi tisícovkami obětí
Na jaře roku 1940 rozhodlo sovětské vedení o likvidaci polských válečných zajatců považovaných za nositele národní, vojenské a intelektuální elity. Lewandowska byla s největší pravděpodobností popravena 22. dubna 1940, v den svých narozenin. Stala se tak jedinou známou ženou, která byla zavražděna v rámci Katyňského masakru, při němž NKVD sprovodila ze světa více než 20 000 polských důstojníků, policistů a státních úředníků.
Utajované ostatky a desítky let mlčení
Její ostatky byly objeveny až v dubnu 1943, kdy německé jednotky odhalily masové hroby v Katyni. Nález těla ženy mezi oběťmi vyvolal rozpaky a nebyl tehdy oficiálně medializován. Lebka Lewandowské se spolu s dalšími šesti dostala k polskému antropologovi profesoru Bolesławu Popielskému, který je po desetiletí tajně ukrýval, aby zabránil jejich zničení či konfiskaci sovětskými a později komunistickými bezpečnostními složkami. Teprve krátce před svou smrtí v roce 1997 předal informace o jejich původu svým spolupracovníkům.
Pomocí moderních antropologických a počítačových metod bylo potvrzeno, že se jedná o oběti Katyňského masakru. Jednoznačně identifikována byla pouze jedna lebka a ta patřila Lewandowské. Identifikace proběhla v květnu 2005 na Katedře antropologie Univerzity ve Vratislavi.
Dne 4. listopadu 2005 byly její ostatky s vojenskými poctami uloženy do speciální urny a pohřbeny v rodinné hrobce Dowbor-Muśnických na hřbitově v Lusowě. Lewandowska se tak symbolicky vrátila do země, za kterou sloužila, a kterou sovětský režim usiloval vymazat nejen fyzicky, ale i z historické paměti.
Zdroj: Providence College, Przystanek Historia, Carolyn Kirby
Autor/Licence fotografie: Janina Lewandowská, Neznámý autor, Volné dílo