Vzpomínky německého tankového esa Otty Cariuse patří mezi nejznámější osobní svědectví z bojů na východní frontě druhé světové války. V autobiografické knize Tiger v bahně popisuje nejen střety s obrněnou technikou Rudé armády, ale i epizodu, která měla být podle jeho slov zcela výjimečná, totiž zásah sovětského letounu palbou z tankového kanónu jeho střelcem. Jméno onoho „snipera“ bylo Heinz Kramer.
Tankové eso Otto Carius
Německý důstojník Otto Carius patří mezi nejznámější tankové velitele druhé světové války. Má na kontě více než 150 zničených nepřátelských tanků, především na východní frontě. Během války sloužil mimo jiné u 502. těžkého tankového praporu vyzbrojeného tanky Tiger I a za své bojové úspěchy obdržel Rytířský kříž Železného kříže s dubovými ratolestmi.
Po skončení války vystudoval farmacii, otevřel si vlastní lékárnu, kterou pojmenoval Tiger Apotheke. Své vzpomínky z bojišť druhé světové války publikoval v knize Tygr v bahně, která patří k nejznámějším pamětem německých tankistů.
Incident se sovětským Šturmovikem
Právě ve své knize Carius popisuje mimořádnou událost z 16. prosince 1943. Otto vypráví, jak se to celé odehrálo. Jeho střelec Heinz Kramer, podrážděný nesnesitelným hlukem kulek narážejících do pancíře Tigera, se rozhodl sledovat u hlavního kanónu ráže 88mm kurz jednoho z útočících sovětských letounů. Riskl to a stiskl spoušť. Obrovský kanón při výstřelu otřásl celým trupem, ale Heinz napoprvé minul. O několik okamžiků později to ale zkusil znovu a útočící letoun šel po zásahu granátem k zemi.
Podle vzpomínek Cariuse šlo pravděpodobně o sovětský bitevní letoun Il-2 Šturmovik a jednalo se podle něho o naprosto ojedinělý počin.
Kanón ráže 88 mm, kterým byl Tiger vyzbrojen, vycházel z konstrukce původně určené i pro protiletadlové použití, takže teoreticky umožňoval zásah vzdušného cíle, byť šlo o mimořádně obtížný úkol. Kramer tedy měl buď obrovské štěstí, nebo byl prostě geniální střelec.
Osud Heinze Kramera
Heinz Kramer se později stal velitelem vlastního Tigera v s.Pz.Abt 502 a v roce 1944 obdržel Rytířský kříž. V lednu 1945 padl v boji ve východním Prusku u Königsbergu s působivou bilancí 50 vítězství. Všichni legendární velitelé tanků byli velmi mladí a hrůzy války zažívali ve věku lehce nad 20 let. V roce 1943 bylo Ottovi i Heinzovi pouhých 21 let.
Zdroj: Wattpad, Traces of War, Achtung panzer
Autor/Licence fotografie: Tiger I, Bundesarchiv, Bild 101I-299-1805-12 / Scheck / CC BY-SA 3.0 de