Britský think-tank RUSI, zaměřený na obranu a bezpečnost, zveřejnil novou zprávu Dr. Sidhartha Kaushala o ruském strategickém jaderném arzenálu a jeho nosičích. Střela s plochou dráhou letu dlouhého doletu Ch-BD, známá také jako Izdělije 506, s deklarovaným doletem 6 500 km je určena pro strategické bombardéry Tu-95MS a Tu-160M.
Podle Kaushala znamená, že neúspěch Ruska v realizaci projektu strategického bombardéru nové generace PAK DA, který měl nahradit letouny Tu-95MS a Tu-160, nutí Moskvu připravit i jiné způsoby, jak posílit bojové schopnosti svých stávajících letadel.
Ch-BD s deklarovaným doletem 6 500 km tuto strategii splňuje. Raketa je však větší než Ch-101, což znamená, že Tu-95MS a Tu-160 vyžadují specifické úpravy.
Arktida a schopnost úderu na území USA
Kaushal tvrdí, že dlouhý dolet rakety Ch-BD by mohl ruským strategickým bombardérům umožnit zasáhnout cíle ve Spojených státech, a to i při startu z míst mimo dosah amerických systémů protivzdušné obrany. Jednou z potenciálních oblastí pro starty je Alexandrova země v ruské Arktidě.
Spojené státy ale monitorují přípravy bombardérů Tu-95MS a Tu-160 na vzlety a raketové údery. V případě jaderné eskalace by to vystavilo ruské strategické letecké základny, včetně Engelse a Olenyjv evropské části Ruska, preventivním úderům NATO.
PAK DA: Proč Rusko potřebuje novou raketu Ch-BD
Ch-BD je nová ruská střela s plochou dráhou letu, která má podle dostupných údajů dosáhnout doletu přibližně 6 500 km. Vyvinout ji měla konstrukční kancelář Raduga. Její primární význam spočívá v tom, že má prodloužit využitelnost stárnoucí flotily strategických bombardérů v době, kdy se nový stroj PAK DA zpožďuje.
Veřejně se o ní začalo mluvit na podzim 2023. Potvrzených technických údajů je ale dodnes málo a řada informací vychází z ruských prohlášení a nepřímých zdrojů.
Základem ruského vzdušného úderného potenciálu jsou dlouhodobě střely Ch-55 ze sovětské éry a jejich nástupci Ch-101 a Ch-102. Ch-101 se používala během ruského angažmá v Sýrii, a používá se dodnes při útocích na Ukrajinu. Její dolet se podle otevřených zdrojů pohybuje zhruba kolem 2 500–3 000 km.
Ch-BD je označována jako vývojový stupeň rodiny Ch-101/102. Označení Izdělije 506 se objevuje v ruských dokumentech.
Zprávy o vývoji se v ruských médiích objevovaly už od roku 2017. Původně byla střela určena pro připravovaný stealth bombardér PAK DA. Ten ale stále neexistuje jinde než na papíře, a proto se do popředí dostává adaptace do stávajících letounů.
Na podzim roku 2025 zveřejnil ukrajinský obranný deník Militarnyj uniklé ruské dokumenty, které naznačovaly, že strategická letecká flotila ruských Vzdušno-kosmických sil měla v roce 2024 obdržet 16 raket Ch-BD a dalších 16 v roce 2026. Cena každé rakety byla údajně 4,5 milionu dolarů.
Pokud by obě dodávky byly dokončeny podle plánu, Rusko by v rámci těchto zadávacích plánů obdrželo celkem 32 střel s plochou dráhou letu Ch-BD.
Pomalý náběh výroby Tu-160M a zpoždění programu PAK DA přitom omezují počet nosičů, které mohou střely nést. Rusko se snaží zachovat vzdušnou složku strategického odstrašování i bez nového bombardéru PAK DA.
Skutečný dopad nové střely ale bude záviset na tom, kolik střel a nosičů bude mít Rusko reálně k dispozici.
Limity systému Ch-BD
Mezi hlavní omezení nové střely patří:
- nutnost úprav nosičů Tu-95MS a Tu-160M, protože střela je větší než Ch-101
- malý počet plánovaných kusů (32 podle zveřejněných dokumentů)
- zranitelnost základen a letadel před startem
- závislost na tempu výroby modernizovaných Tu-160M
Podobné americké a čínské systémy
Z amerického pohledu je logickým protějškem střela LRSO, která má nahradit stárnoucí AGM-86 ALCM. Ta je ale především jadernou zbraní, zatímco Kh-BD je označována jako primárně konvenční s možností jaderné varianty.
Rozdíl je i v situaci kolem bombardérů. USA postupují s modernizací vlastní strategické složky rychleji díky bombardéru B-21, a také Čína pokračuje v rozvoji dálkových úderných prostředků.
Zdroj: Meta Defense, Defence-UA, CNews, RUSI
Autor/Licence fotografie: Tu-95MSM se střelami Ch-101, Dmitry Terekhov, CC BY-SA 2.0