Čínský stealth stíhač páté generace Chengdu J-20 „Mighty Dragon“ je jediným letounem svého druhu ve světě, který nemá interní kanón. Jde o vědomé rozhodnutí Pekingu, nikoli o konstrukční opomenutí. Čína vsadila na to, že vzdušný boj budoucnosti se odehraje výhradně na dálku, a dogfight na blízkém dosahu je minulostí. Spojené státy vsadily na naprosto stejnou kartu v 60. letech s F-4 Phantom. A nad Vietnamem za to zaplatily.
Proč Čína kanón záměrně vynechala
Absence kanónu na J-20 byla potvrzena leteckým novinářem Andreasem Rupprechtem v lednovém čísle časopisu Combat Aircraft z roku 2019. Na čínské letecké show v Zhuhai v listopadu 2018 dvojice J-20 otevřela všechny zbraňové šachty před diváky, a nikde žádný kanón. Letoun disponuje třemi interními šachtami, v každé z bočních šachet u vzduchových přívodů je umístěna jedna raketa PL-10 krátkého dosahu (ekvivalent amerického AIM-9 Sidewinder) a v centrální, větší šachtě až čtyři rakety PL-15 dlouhého dosahu (ekvivalent AIM-120D).
Ve variantě „Beast Mode“ může J-20 nést až osm PL-15 externě na podkřídelních pylonech, avšak za cenu ztráty stealth vlastností. Čína podle zpráv z roku 2023 rovněž pracuje na rozložení šesti PL-15 v upravené konfiguraci uvnitř trupu se sklopenými řídícími plochami, což by kapacitu v plně stealth módu značně navýšilo. Rozhodnutí je doktrinální, nikoli konstrukční kompromis. Jde o prostor a hmotnost, protože kanón s municí by zaujímal objem, který Čína raději investuje do většího množství paliva, senzorů a raket. To nejdůležitější ale je určení mise stroje. Podle bývalého pilota F-22 a velitele letky F-35B, podplukovníka Davida Berka z USMC, PLAAF jasně dává najevo, že dogfight není mise, pro kterou J-20 staví. „Pravděpodobně se chtějí za každou cenu dogfightu vyhnout,“ řekl Berke.
J-20 je primárně navrhován jako platforma pro penetraci vzdušného prostoru protivníka, s cílem zničit vysokohodnotné podpůrné cíle, jako jsou tankery a letouny AWACS, ještě dříve, než se nepřítel dostane do vizuálního dosahu. Kanón v takovém konceptu prostě nemá místo.
F-4 Phantom: Americká lekce z Vietnamu
Spojené státy prošly identickým myšlenkovým procesem o šedesát let dříve, a dopadlo to špatně. Při návrhu legendárního letounu F-4 Phantom na přelomu 50. a 60. let minulého století panovalo přesvědčení, že letecký souboj vzduch-vzduch bude napříště řešen výhradně raketami. Rané verze Phantomu jako F-4B, F-4C a F-4D proto interní kanón neměly.
Vietnam tento předpoklad rozbořil. Tehdejší rakety AIM-7 Sparrow, AIM-9 Sidewinder a zvláště nespolehlivý AIM-4 Falcon selhávaly v chaotickém boji na krátkou vzdálenost. Pravidla navíc vyžadovala vizuální identifikaci cíle před výstřelem, čímž byl eliminován hlavní smysl střel a souboje se přesouvaly do blízkosti Phantomu, který se neměl čím bránit. Pilot John Chesire, který absolvoval 197 bojových letů nad Vietnamem, to shrnul slovy: „Potřeboval jsem kanón, a opravdu jsem si přál, abych ho měl.„
Provizorní řešení v podobě externího podvěsným kontejnerem s kanónem M61 Vulcan se v praxi neosvědčilo a letectvo nakonec zareagovalo verzí F-4E s interním kanónem M61A1 v nose letounu. Od té doby je kanónem vybaven každý americký bojový letoun (mimo některých specializovaných strojů).
Má Čína pravdu, že tentokrát je situace jiná?
Major Stuart Nichols z USAF ve své studii pro Air Command and Staff College shrnul trvalou hodnotu kanónu takto: nelze jej degradovat elektronickými protiopatřeními ani klamnými cíli, a na rozdíl od střel naváděných radarem nezávisí na funkčnosti palubního radaru. Právě proto si F-22, F-35 i ruský Su-57 kanón ponechaly jako plnohodnotnou zbraň.
Čína naproti tomu neudělala žádný kompromis. Analytici hodnotí J-20 jako platformu optimalizovanou pro A2/AD, přičemž čínské zdroje ho popisují jako stíhač pro získání vzdušné převahy. Moderní rakety jako PL-15 jsou nesrovnatelně spolehlivější než zbraně z éry Vietnamu, stealth a síťové senzory mají zajistit, že J-20 se nikdy do blízkého souboje nedostane.
Otázka nicméně zůstává otevřená. Pokud by byl J-20 nucen do dogfightu kvůli špatnému plánování, poruše, či vyčerpáním střel, nemá záložní zbraň, která je imunní vůči všem těmto scénářům. Odpověď přinese teprve skutečný vzdušný souboj. J-20 se zatím v bojovém nasazení neobjevil. Proto není jisté, že Čína opakuje americkou chybu. Možná je J-20 první stíhač, u kterého se absence kanónu skutečně ukáže jako správné rozhodnutí.
Zdroj: 1945, The National Interest
Autor/Licence fotografie: J-20, emperornie, CC BY-SA 2.0