
V minulém díle jsme se věnovali čínskému hladinovému loďstvu, které v roce 2025 rostlo. V této části se blíže zaměříme na ponorky a další plavidla jako UUV.

Během setkání v Teheránu 10. února 2026 předali čínští vojenští představitelé svým íránským protějškům zmenšený model stíhačky Chengdu J-20 „Mighty Dragon“. Fotografie ze slavnostní výměny se od té doby objevily na internetu, čímž čínské úřady veřejně naznačují větší vojenskou spolupráci mezi oběma zeměmi.

Dne 5. února vypršela vypršela platnost smlouvy Nový START, což je pobídka k nekontrolovanému jadernému zbrojení. Rusko může navíc posílit nukleární přítomnost v Arktidě.

Čínské námořnictvo roste, o tom není pochyb. Zatím není velké tak jako to americké, zejména Číně chybí letadlové lodě, nicméně v počtu plavidel už USA předstihla. Rok 2026 pak bude pro čínské námořnictvo neméně zajímavý.

Pokud bychom měli označit jednu z nejzáhadnějších čínských zbraní, byla by to dozajista raketa vzduch-vzduch s velmi dlouhým doletem PL-17. Ta nyní vystoupila konečně ze stínu. Co raketa umí a představuje skutečné riziko pro čínské protivníky, jak se o ní hovoří?

Podle Číny má americký bombardér B-21 konstrukční nedostatky a Peking je svá zjištění schopen doložit.

„Všechny bych zabil“ není dávno analýza, ani odstrašování nebo strategie. Podobné výkřiky již dávno Rittera diskvalifikovaly z jakékoliv seriózní debaty, a pokud někdo jeho dedukcím a „analýzám” věří, je stejný blázen jako on.

EU a Indie uzavřely významnou dohodu o volném obchodu, kterou je možné nazvat přelomovou. Otevírá do budoucna zajímavé možnosti oběma stranám.

Program ponorek nové třídy Columbia amerického námořnictva čelí kritickému zpoždění. Dodání první ponorky USS District of Columbia (SSBN-826) se nyní předpokládá o 17 měsíců později, než bylo plánováno, tedy až v roce 2029.

Ruské letectvo ztratilo od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 nejméně 130 stíhaček a bombardérů, ale překvapivě je dnes pravděpodobně silnější než na začátku války.