
Web Militarnyi získal ruské zadávací dokumenty, které odhalují zajímavé detaily, kolik dělostřelecké munice měl ruský obranný průmysl dodat svým zákazníkům.

Rusko za celou svou existenci nepostavilo ani jednu letadlovou loď a jediné plavidlo třídy, kterou Rusko v současnosti má, „Admiral Kuzněcov“, Moskva ukradla Ukrajině během událostí následujících po rozpadu SSSR. Tato krádež Rusům ale nepřinesla štěstí, protože se loď stala přítěží, nikoli přínosem.

I Finsko významným způsobem přispělo k vojenské pomoci Ukrajiny, která se brání proti silnějšímu nepříteli již čtyři roky. V minulém díle jsme se věnovali Švédsku, nyní věnujeme pozornost právě Finsku.

Německo-finský podnikatel Kim Dotcom, zakladatel služby Megaupload a člověk několikrát odsouzený za podvody a zneužití informací, je poslední dobou fascinován postavou ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho snahou o dobytí a likvidaci Ukrajiny jako nezávislého státu.

Těžký stíhací letoun Sukhoi Su-27 patřil na konci studené války k technologické špičce. Po rozpadu SSSR se však jeho osud rozdělil mezi Rusko a Ukrajinu. Zatímco Moskva postupně modernizovala část flotily, Kyjev bojoval s nedostatkem financí. Ruská invaze v roce 2022 pak přinesla první rozsáhlé bojové nasazení tohoto typu proti protivníkovi vybavenému moderní protivzdušnou obranou.

24. února to budou již čtyři roky, co zuří válečný konflikt na Ukrajině, který vyvolalo svou agresí Rusko. Pod nejrůznějšími záminkami, jež v čase podle potřeby měnilo, spustilo největší vojenskou operaci od skončení druhé světové války. Snaha zmocnit se Ukrajiny tak odhalila ruské novoimperialistické smýšlení.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu poskytují evropské státy napadené zemi vojenskou pomoc. Švédsko bylo na tomto poli zvlášť aktivní.

To, že v kokpitech ukrajinských F-16 sedí veteráni amerických a nizozemských vzdušných sil, rezonovalo nejen internetem na „kolektivním Západě“, ale i na ruských webech, kde jsou z potvrzení účasti bývalých pilotů NATO značně nervózní.

Magazín Securitytech.cz přináší rozhovor s viceprezidentkou Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Kristýnou Helm. V interview jsme se zaměřili na situaci domácího obranného průmyslu, jeho další perspektivy, a také na to, jak může AOBP pomoci s větším zapojením domácích firem do zahraničních zakázek. „Já bych řekla, že je v současné době ve velmi dobré kondici. Když se podíváme na úspěchy firem v obranném průmyslu, tak vidíme, že následuje jedna zakázka za druhou,“ říká mimo jiné viceprezidentka AOBP o českém obranném průmyslu.

Evropa se, zdá se, začíná probouzet z letargie po ruské anexi Krymu a postupně začíná přijímat kroky k větším investicím do obrany a bezpečnosti. Mezi ně patří například ReArm Europe a úvěrový nástroj SAFE (Security Action for Europe).