Heydrich, Paříž 1942, Public Domain

Podobný scénář i průběh. Zapomenutý atentát českých hrdinů kopíroval likvidaci Heydricha

Úspěšný atentát na SS-Hauptsturmführera Augusta Gölzera v Brně na sklonku války je nepříliš známou kapitolou z dějin protinacistického odboje. Přitom odvážná akce z února 1945 má mnoho shodných rysů s likvidací zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942.

V únoru 1945 došlo k události, která stojí ve stínu úspěšného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942. Jozef Gabčík a Jan Kubiš tak nebyli jedinými hrdiny, kteří se odhodlali provést diverzní akci s cílem zlikvidovat nacistického činitele.

Pod rouškou noci

Dne 7. února 1945 čtvrt hodiny před 20. hodinou se v brněnské Nerudově ulici 14 odehrála akce, jejíž hlavními protagonisty byli bratranci Alois Bauer a Vladimír Blažka, mladí členové levicové odbojové skupiny Předvoj. Toho večera šel SS-Hauptsturmführer August Gölzer se svou ze své kanceláře domů, když je začala sledovat dvojice českých odbojářů.

V nestřežený okamžik k němu přikročili a Blažka následně vypálil čtyři výstřely. Až poslední jej zasáhl. Gölzer se stačil z posledních sil ukrýt v domě, kde se sesunul bezvládně k zemi. Šokovaná manželka ihned zavolala záchrannou službu. Nicméně jako osudné se nakonec ukázalo, že přijela až po dvou hodinách. Nacista umírá na operačním stole 8. února v 0:30.

Mnoho shodných znaků s atentátem na Heydricha

Akce má až pozoruhodně mnoho nápadně shodných rysů s likvidací Heydricha o tři roky dříve. Předně akce neproběhla, jak si její strůjci původně naplánovali. To platilo i v případě únorového atentátu. Již jsme zmínili, že Blažka zasáhl Gölzera až na čtvrtý pokus. Předtím, než došlo k dramatické události, navíc na nacistu zvolal ruce vzhůru, což mu ovšem dávalo reálně čas na obranu. A Gölzer se chtěl bránit.

Stejně jako v květnu 1942 i tuto akci vykonala dvojice odbojářů. Oběma mužům, kteří atentátu podlehli, bylo shodně 38 let. Stejné je i to, že oběť zemřela nikoliv na místě, ale až posléze v nemocnici. Identické je také prozrazení atentátníků zrádcem. Zatímco Gabčíka s Kubišem kompromitoval Karel Čurda, který sám skončil v roce 1947 na popravišti společně s Viliamem Gerikem, bratrance udal gestapu zatčený velitel branného referátu Vladimír Tišnovský. Stejně jako v případě Heydricha i Gölzerův pohřeb proběhl s vojenskými poctami. A konečně bylo vyhlášeno stanné právo a proběhly rozsáhlé noční razie gestapa.

Rozdíly bychom však také našli. Tím největším je jistě postavení obou mužů, kteří podlehli atentátu. Zatímco Heydrich byl jedním z nejvýše postavených nacistických hodnostářů v protektorátu Čechy a Morava, tak Gölzer byl proti němu „pěšák“, který sice nebyl nevýznamným činovníkem, ale netvořil součást vysoké nacistické hierarchie. Původně bankovní úředník v roce 1927 vstoupil do NSDAP, o devět let později jeho kroky zamířily do SS. Stal se i členem Waffen-SS. V roce 1944 byl povýšen na SS-Hauptsturmführera a převelili jej do Brna, kde pracoval jako účetní.

Cílem měl být někdo jiný

Bratranci se bezprostředně po akci ukrývali, než definitivně spadla klec. Dne 22. března 1945 byli zatčeni. O případ se začal zajímat i státní ministr K. H. Frank. V průběhu výslechů se pak vyšetřovatelé dozvěděli, že Gölzer neměl být cílem atentátu, ale kriminální rada SS-Hauptsturmführer Otto Koslowski, který byl skutečným postrachem protektorátního Brna. Koslowski, kterého atentát mimořádně pobouřil, bral vykonání odplaty jako záležitost osobní cti.

Dne 14. dubna 1945 sprovodil ze světa oba bratrance ranou do týla na nádvoří Kounicových kolejí. Nicméně ani chladnokrevný Koslowski svému osudu přece jen neušel. Když byl po válce zajištěn, pokusil se dvakrát o sebevraždu. V květnu 1947 byl popraven poté, co nad ním vynesl rozsudek mimořádný lidový soud. Popravil jej známý kat Rudolf Pleskač, který se stal mimochodem po válce členem KSČ.

O případu se dlouho nevědělo, ostatně i gestapo uvalilo na atentát a jeho okolnosti přísné embargo. O atentátu se tak koncem války jen šeptalo. V novodobých podmínkách události zpopularizoval spisovatel Vojtěch Jestřáb, později dosud nejpodrobněji brněnský historik a publicista Jiří Skoupý, který napsal knihu s názvem Zapomenutý brněnský atentát.

Zdroj: Jiří Skoupý: Zapomenutý brněnský atentát. Z činnosti levicového odboje na Brněnsku v letech 1939-1945
Autor/Licence fotografie: Unknown author – Robert Gerwarth, Hitler’s Hangman: The Life of Heydrich, Yale University Press, p.20, Public Domain