Blízký východ a hlavně Írán se opět dostal před několika dny do centra pozornosti. Jeho námořnictvo není středem většího zájmu. Může ale znamenat případnou hrozbu pro své nepřátelé i mimo region Blízkého východu?
Teherán má v současné době přes 100 plavidel, podstatné je zmínit, že v poslední době se námořnictvo poměrně rychle rozšiřuje a posiluje své kapacity. Námořní síly jsou primárně určené k sebeobraně. Podle zprávy webu Global Firepower z roku 2024 obsadilo íránské námořnictvo 37. příčku ze 145 námořních sil na světě. Íránské námořnictvo pak můžeme charakterizovat jako tradiční konvenční flotilu, která má ve svém arzenálu jak menší válečné lodě jako například korvety, fregaty, výsadkové lodě, další podpůrná plavidla, tak ponorky a rovněž stovky rychlých člunů. Na druhé straně disponuje Írán i většími plavidly, konkrétně novým nosičem dronů Šahíd Bagherí, který byl zařazen do služby v tomto roce.
Zbrusu nový nosič dronů
V základu se jedná o loď, která má 180 m dlouhou přistávací dráhu určenou pro drony, ale také vrtulníky a malé válečné lodě. Plavidlo, které vzniklo přestavbou kontejnerové lodě, je vybaveno systémy vzdušné obrany krátkého a středního dosahu, řízenými střelami a dalšími zbraňovými systémy. Jeho délka činí 240 metrů, výtlak je více než 40 000 tun, rychlost 22 uzlů. Z paluby mohou vzlétávat drony jako například Ababil‑3 nebo Mohadžir-6. V únoru tohoto roku zveřejnil Írán video ze vzletů a přistání letounu Qaher-313. Mnozí vojenští odborníci však pochybují o schopnostech tohoto stroje a spíše je podle nich modelem než funkčním letounem schopným operačního nsazení.
Rozsáhlá ponorková flotila
Írán dále disponuje ponorkami. V této souvislosti můžeme konstatovat, že Teherán má k dispozici jednu z nejrozsáhlejších ponorkových flotil v oblasti Blízkého východu. V námořní výzbroji nechybí jednak konvenční ponorky střední velkosti, tak malé, které jsou určeny k rozmanitým operacím v mělkých vodách Perského zálivu. Flotile ponorek vévodí nejsilnější třída Kilo (3 kusy). Ponorky mohou hlídkovat na velké vzdálenosti a jsou schopné pokládat miny.
Írán nezahálí ani v domácí výrobě ponorek. Vyvinul třídu Fateh, zatím první jednotka byla zařazena do výzbroje v roce 2019. Počítá se ale i s dalšími dvěma jednotkami. Výtlak ponorek o délce 48 m činí 527 t na hladině, 593 t pod ní. Maximální rychlost činí 11 uzlů na hladině, 14 uzlů pod ní. Výzbroj tvoří 4 torpédomety 533 mm, respektive 8 námořních min. Ponorky jsou určeny k protiponorkovému boji či útokům na lodě.
Írán může nabídnout vedle již zmíněných plavidel i miniponorky třídy Ghadir. Jejich výtlak je 120-150 t a jsou určeny pro podnikání asymetrických a diverzních útoků v mělkých vodách. První ponorka vstoupila do služby v roce 2006. Výhodou těchto plavidel je bezesporu možnost operování ze skrytých základen ve strategicky důležitém Hormuzu.
Fregaty i korvety
Co se týče fregatního loďstva, disponuje Írán moderní třídou Moudž. Plavidla slouží pro hlídkování, ničení hladinových, vzdušných cílů či ponorek. Jedná se o první válečné lodě v íránském námořnictvu, které jsou vybavené vrtulníkem. Výtlak fregat, které Teherán z propagandistických důvodů označuje za torpédoborce, ač do této kategorie nespadají, činí 1 420 t, mohou dosahovat rychlosti 30 uzlů. Výzbroj tvoří 1 kanon ráže 76 mm, dále 4 protilodní a protiletadlové střely a torpédomety.
Jestliže se zaměříme na korvety, má íránské námořnictvo novou generaci víceúčelových korvet, třídu Šahíd Sulejmání s futuristickým designem a neotřelým tvarem. V současné době v ní figurují 4 jednotky. Prototypová korveta Šahíd Sulejmání vstoupila do služby v roce 2022. Výtlak plavidel o délce 65 m činí 600 t, mohou dosáhnout rychlosti 32 uzlů, dosah je 5 000 námořních mil. Výzbroj tvoří 1 kanon 30 mm, 4 kanony 20 mm, 6 protilodních střel, 6 protizemních střel, 16 protiletadlových střel. Z paluby může operovat vrtulník.
Asymetrické vedení boje
Ačkoli je íránské námořnictvo malé, představuje poměrně velkou hrozbu podnikáním asymetrických operací, což zahrnuje například kladení min, nečekané údery, již zmíněné diverzní operace v mělkých vodách Perského nebo Ománského zálivu či cíleně narušování lodní dopravy ponorkami. Rychlé čluny pak může Írán použít pro bleskové útoky a přepady nepřítele. Nicméně Írán takové operace vnímá jako vlastní obranu před silnějším protivníkem. Výše uvedené může sice v asymetrickém vedení boje propůjčovat Íránu výhodu, i když jen dočasnou. Není vyloučeno, že Teherán bude usilovat o vývoj modernějších výkonnějších a větších ponorek a dalších plavidel. I když má námořnictvo mnoho starších plavidel, tak Írán zaznamenal na poli námořních kapacit výraznější, byť pomalejší pokrok.
Zdroj: National Security Journal, Global Firepower
Autor/Licence fotografie: Mehr News Agency, CC BY 4.0