Japonsko schválilo návrh rozpočtu na obranu v příštím roce v celkovém objemu 9 bilionů jenů (58 miliard dolarů), což představuje nárůst o 9,4 % oproti současnému fiskálnímu roku, který končí v dubnu. Nabízí se tak otázka, jestli Japonsko pozvolna ustupuje od tradiční pacifistické doktríny jako výsledku druhé světové války.
Rekordní japonský obranný rozpočet byl schválen uprostřed eskalace napětí s Čínou. Plán se zaměřuje na posílení schopnosti odvety a pobřežní obrany. Na obranu pobřeží Japonsko vyhradilo 100 miliard jenů, což v sobě zahrnuje nasazení „masivních“ bezpilotních vzdušných, hladinových a podvodních dronů pro dohled a obranu v rámci systému Shield („Štít“), který je plánován na březen 2028.
Důraz na bezpilotní systémy
Více než 970 miliard jenů (6,2 miliardy dolarů) rozpočet vyčlenil na posílení japonské schopnosti útoků na dlouhou vzdálenost. To zahrnuje 177 miliard jenů (1,13 miliardy dolarů) na modernizované rakety typu 12. To je důležité, protože Tokio bude moci zasáhnout vojenské cíle mimo samotné japonské území.
První várka raket by měla být rozmístěna v prefektuře Kumamoto do března, o rok dříve, než bylo původně plánováno, což odráží tempo budování japonského raketového programu v jeho jihozápadních regionech.
Důraz je také v rámci rozpočtu kladen na bezpilotní systémy. Tokio v současné aktivně integruje námořní drony MQ-9B SkyGuardian s japonskou pobřežní stráží. Ten ve vzduchu může zůstat přes 30 hodin, může operovat i za zhoršených podmínek a je možno jej vyzbrojit raketami Hellfire a lehkou přesnou municí. Tyto námořní drony dávají pro Japonsko v současné situaci smysl.
Projekt GCAP
Nesmíme opomenout ani společný vývoj nového stíhacího letounu s Velkou Británií a Itálií Global Combat Air Programme (GCAP). Na projekt půjde z japonské strany více než 160 miliard jenů (1 miliarda dolarů). Tento projekt má ambici vytvořit bojový letoun šesté generace s technologií stealth a pokročilými schopnostmi a měl by vstoupit do služby kolem roku 2035.
Změna pacifistické doktríny?
Znamenají tedy stoupající výdaje na obranu, že Japonsko opouští tradiční pacifistickou doktrínu? Vše ukazuje na to, že tomu tak není. Tokio, u nějž platí, že oficiálně nevede útočné války, pouze reaguje na měnící se bezpečnostní prostředí, nejedná se tedy o komplexní doktrinální posun. Můžeme však také říct, že Japonsko se v praxi posouvá od striktně chápaného pacifismu k širší a aktivnější obranné strategii, která je dále prohlubována.
Proti Číně
Napětí mezi Japonskem a Čínou stouplo po zvolení nové japonské premiérky Sanae Takaičiové, která se vůči Pekingu poměrně ostře vymezila. Politička prohlásila, že by se Japonsko pravděpodobně vojensky angažovalo v případě čínského napadení Tchaj-wanu, který Peking považuje za svou „vzbouřenou provincii.“ Na druhou stranu to podle Takaičiové neznamená změnu japonské obranné politiky.
Zmíněné masivní investice jdou ruku v ruce s pětiletým plánem budování obrany. Cílem plánu je do roku 2027 zdvojnásobit obranné výdaje na 2% HDP a celkově modernizovat ozbrojené síly.
Zdroj: Defence Blog, The Guardian
Autor/Licence fotografie: Tank Type 10, Rikujojieitai Boueisho, CC BY-SA 3.0