Magazín Securitytech.cz přináší rozhovor s viceprezidentkou Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP) Kristýnou Helm. V interview jsme se zaměřili na situaci domácího obranného průmyslu, jeho další perspektivy, a také na to, jak může AOBP pomoci s větším zapojením domácích firem do zahraničních zakázek. „Když se podíváme na úspěchy firem v obranném průmyslu, tak vidíme, že následuje jedna zakázka za druhou,“ říká mimo jiné viceprezidentka AOBP.
Změnila podle vás probíhající rusko-ukrajinská válka způsob, jakým státy a veřejnost nahlížejí na obranný průmysl?
Určitě ano – a z mého pohledu velmi zásadně. Především na úrovni států. Ve chvíli, kdy Rusko zahájilo agresi proti Ukrajině a napříč Evropou začala citelně chybět munice, si řada vlád uvědomila, že dosavadní přístup k obraně a výrobním kapacitám není dlouhodobě udržitelný. Obranný průmysl tak začal hrát mnohem významnější roli i v evropských politikách. Vytváří se podpůrné nástroje, investice do rozšiřování výroby i modernizace technologií.
Z pohledu veřejnosti je situace různorodá – záleží na konkrétní zemi. V České republice vidím postupný posun pozitivním směrem. Existují státy, kde je význam obranného průmyslu jednoznačně uznáván, ale jsou i takové, kde přetrvává kritický pohled.
Dá se říct, že válka „rehabilitovala“ obranný průmysl jako legitimní a strategicky důležitou součást ekonomiky? Ptám se proto, že mnoho bank pohlíží na obranný průmysl jako
na „nečistý“ a odmítá poskytnout firmám úvěry
Myslím, že se situace postupně zlepšuje. Netýká se to pouze bank, ale i dalších finančních institucí. Některé své politiky přehodnotily a dnes připravují speciální programy zaměřené právě na obranný sektor. Jiné se k němu stále staví rezervovaně. Paradoxem ale je, že i tyto instituce se často nepřímo podílejí na výnosech, které z tohoto odvětví plynou, jen to nechtějí veřejně deklarovat. Celkově lze říci, že dochází k postupnému přehodnocování postojů, což souvisí s novou bezpečnostní realitou v Evropě.
Vidíte v této souvislosti rozdíl v přístupu politiků a státní správy k obrannému průmyslu před rokem 2022 a válkou na Ukrajině a dnes?
Česká republika má v tomto směru určitou výhodu, protože podpora obranného průmyslu zde existuje dlouhodobě. AOBP má uzavřené dohody o spolupráci s Ministerstvem obrany, vnitra, zahraničí i průmyslu a obchodu. Dialog byl vždy otevřený a existovaly nástroje ekonomické diplomacie i další podpůrné mechanismy, které český obranný průmysl aktivně využívá.
Do budoucna bude klíčové, zda se podaří posílit rozpočtové zdroje na podporu tohoto sektoru, rozpočet dlouhodobě stabilizovat, zpřehlednit výhled akvizičních projektů a také zlepšit dialog s průmyslem, který potřebuje zpětnou vazbu uživatele pro rozhodování o investicích do konkrétních technologií.
Ještě dnes poměrně často slyšíme, že právě zbrojaři vydělávají na válce. Jaký je Váš pohled?
Často se setkávám s tím, že slovo „vydělávat“ zní téměř negativně, jako by šlo o něco nelegitimního. Firmy obranného průmyslu jsou však komerční subjekty, které musí vytvářet zisk, aby mohly investovat do vývoje, výroby a inovací. Navíc působí ve výrazně přísnějším regulatorním prostředí než většina jiných odvětví – pod dohledem státu, bank i dalších institucí. Jejich úkolem je podílet se na obranyschopnosti země. Takže to není vydělávání na válce, ale přispívání k její prevenci.
V jaké kondici je dnes český obranný průmysl – je připraven reagovat na zvýšenou poptávku i ve světle války na Ukrajině?
Řekla bych, že je v současnosti ve velmi dobré kondici. České firmy získávají významné zakázky a dokážou reagovat na rostoucí poptávku. Náš obranný průmysl je silně proexportně orientovaný a není závislý pouze na domácím trhu, byť Armáda České republiky je klíčovým referenčním zákazníkem. Dochází k rozšiřování výrobních kapacit, ke strategickým akvizicím i k posilování mezinárodní spolupráce. V evropském kontextu má český obranný průmysl velmi dobré jméno a je respektovaným partnerem.
Souvisejícím tématem je zapojování českých firem do zahraničních zakázek. Daří se to podle Vás a daří se politické reprezentaci vyjednávat jejich dostatečný podíl na zakázkách?
Vždy záleží na konkrétní smlouvě a fázi projektu. U již hotových platforem má zapojování nových subjektů omezené možnosti. Je důležité, že zapojení českého obranného průmyslu do velkých akvizičních projektů předchozí vláda podporovala, ale otázkou je pak jeho míra, efektivita a celkový objem zakázky, kde je podíl českého průmyslu. Tam jsou určitě rezervy.
Skutečný přínos u těchto programů má nicméně zapojení již ve vývojové fázi. Příkladem může být program stíhaček F-35, do něhož některé státy vstoupily už v 90. letech a dnes z toho těží dlouhodobé benefity. Takto bychom měli přistupovat i k budoucím akvizicím – tedy myslet v dlouhodobém horizontu a zapojovat se včas. A to nepůjde bez podpory státu.
Autor/Licence fotografie: Viceprezidentka AOBP Kristýna Helm na obranném veletrhu Future Forces Forum 2024, se souhlasem Kristýny Helm
S jakými dalšími bariérami se firmy při zapojování do zakázek nejčastěji potýkají?
Klíčová je efektivní spolupráce s koncovým uživatelem – možnost společného vývoje nebo alespoň získávání zpětné vazby již v počátečních fázích projektu. Situace se zlepšuje, ale ještě máme velký kus práce před sebou.
Další bariérou je informační nerovnováha v rámci iniciativ NATO a EU. Velké státy mají často rychlejší přístup k informacím a pružnější systém jejich sdílení s průmyslem. Úkolem AOBP je pomoci českým firmám, aby měly k těmto informacím včasný a efektivní přístup. Před 14 dny jsme měli v Praze velkou konferenci „Current NATO Programmes and Opportunities for the Czech Defence Industry“, kdy se nám sem podařilo dostat vysoké představitelé z agentur NATO, které mají své programy pro obranný průmysl. Akce se účastnil i ministr obrany Jaromír Zůna. Samotné zapojení do těchto iniciativ je nicméně běh na delší trať.
Jak konkrétně může AOBP pomoci právě s procesem většího zapojení domácích firem do těchto zakázek? Má na to nějaké účinné nástroje?
Systematicky komunikujeme se státní správou a nastavujeme očekávání na obou stranách. Pomáháme firmám při vstupu na zahraniční trhy, organizujeme účast na veletrzích, bilaterální jednání i odborné konference.
Jsme aktivní v evropských programech, já jsem například byla nominována za Českou republiku jako National Focal Point pro Evropský obranný fond. Poskytujeme českým firmám přehledné informace o aktuálních programech a podporujeme je při hledání partnerů do mezinárodních konsorcií.
Chybí nám spíše technologie, kapitál, kapacity, větší synergie soukromého, státního a akademického sektoru nebo dlouhodobá státní strategie?
Nemám příliš ráda strategie, jsem spíše praktik. Strategií tady podle mě již máme hodně, a to i ve vztahu k obrannému průmyslu, problém je ale jejich naplňování. A pravda je, že zatímco u nás se neustále mění strategie a priority, ostatní státy svůj průmysl aktivně zapojují do nových platforem v rámci EU a NATO. Tam se musí jednat rychle a aktivně.
Dlouhodobým tématem je kvalifikovaná pracovní síla na specializovaných pozicích. A důležitý je i stabilní a předvídatelný závazek ze strany státu – pokud firmy investují do nových technologií a rozšiřování výroby, musí mít jistotu, že jejich schopnosti budou do budoucna poptávány.
Vidíte oblasti, kde by se Česká republika mohla profilovat jako specializovaný a respektovaný dodavatel?
Velmi silní jsme v oblasti radarových systémů, kde působí například společnosti ERA, Retia či Eldis. Významnou oblastí je také CBRN ochrana – tedy ochrana proti chemickým, biologickým a radiologickým hrozbám.
Postupně se profilujeme v oblasti umělé inteligence a autonomních systémů. A strategicky důležitá je také munice. Vybudovat muniční výrobu je technologicky i regulatorně velmi náročné. To, že takové kapacity v České republice máme, jak pro malorážovou, tak pro velkorážovou munici, je významnou výhodou, kterou bychom si měli udržet.
Dr. Kristýna Helm je viceprezidentkou a zástupkyní výkonného ředitele AOBP. Zároveň působí jako členka Rady Organizace NATO pro vědu a technologie, zástupkyně vedoucího české delegace v NATO Industry Advisory Group a jako National Focal Point pro Evropský obranný fond. Dr. Helm rovněž vyučuje na Vysoké škole ekonomické v Praze a vede exekutivní kurz pro manažery s názvem Understanding Defence – a Business Perspective.
Autor/Licence fotografie: Viceprezidentka AOBP Kristýna Helm na konferenci AOBP a NATO, se souhlasem Kristýny Helm