
Čínský stealth stíhač páté generace Chengdu J-20 „Mighty Dragon“ je jediným letounem svého druhu ve světě, který nemá interní kanón. Jde o vědomé rozhodnutí Pekingu, nikoli o konstrukční opomenutí. Čína vsadila na to, že vzdušný boj budoucnosti se odehraje výhradně na dálku, a dogfight na blízkém dosahu je minulostí. Spojené státy vsadily na naprosto stejnou kartu v 60. letech s F-4 Phantom. A nad Vietnamem za to zaplatily.

Konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, který vypukl 28. února 2026 koordinovanými leteckými údery, se pomalu blíží ke svému konci. Trump opakovaně hovoří o mírové dohodě s Íránem, ale zůstává nejasné, zda je vůbec skutečná. Co bude dál s íránským jaderným programem je stále nejasné, a navíc je na stole možnost, že Írán bude za průjezd Hormuzským průlivem vybírat poplatky.

Washington ji představuje jako diplomatické vítězství. Kritici však tvrdí, že za ochotou Bílého domu uzavřít dohodu s Íránem nestála síla, ale rostoucí tlak reality. Podle nich nešlo ani tak o politickou vůli, jako spíše o rychle se tenčící zásoby ropy a vyčerpávání amerického arzenálu.

Čínský stealth stíhač Chengdu J-20 „Mighty Dragon“ patří k nejdiskutovanějším bojovým letounům současnosti. Mnoho amerických analytiků ho automaticky vnímá jako přímého soupeře stíhačky F-22 Raptor v souboji vzdušné nadvlády. Jenže to může být potenciálně nebezpečný omyl.

Rusko plánovalo třídenní válku. Více než čtyři roky poté způsob, jakým skutečně bojuje, vypráví zcela jiný příběh. Příběh, který přehlídky a propaganda pečlivě zakrývají. Za rétorickými fasádami a propagandou se skrývá vojsko „vyškrabající dno každého sudu“, který vlastní. Takto vypadá válečné tažení, jemuž docházejí muži, stroje i munice. Tažení, které Putin takto neplánoval.

V letech 2027 až 2031 má být vyřazeno 46 lodí, včetně dvou letadlových lodí, deseti torpédoborců a křižníků a šestnácti ponorek různých tříd.
Místo osvědčených bojových plavidel má námořnictvo převzít 47 bezpilotních hladinových dronů, a 16 velkých bezpilotních podmořských plavidel.

Případ letadlové lodi USS John C.Stennis tak není jen technickým problémem jednoho plavidla lodi, je zrcadlem hlubší strukturální slabosti, která v době rostoucího geopolitického napětí staví americké námořnictvo před stále naléhavější problémy.

Americký stíhací bombardér F-15E Strike Eagle, který byl v dubnu sestřelen nad jihozápadním Íránem, byl pravděpodobně zasažen čínskou přenosnou protiletadlovou raketou. Tři zdroje obeznámené s věcí to sdělily stanici NBC News.

Ruský portál Military Review publikoval analýzu věnovanou raketovému ekranoplánu „Lun“ (projekt 903). Text vyvracuje rozšířené mýty o jeho neschopnosti a naopak argumentuje, proč by moderní verze tohoto stroje mohla být relevantní i dnes.

Peking už podle západních analytiků ani nepředstírá neutralitu. Čínské firmy mají ve velkém dodávat komponenty, bez nichž by Rusko i Írán jen obtížně udržely výrobu dronů a raket. Výsledkem nejsou jen další útoky na Ukrajině, ale i rostoucí škody na amerických základnách na Blízkém východě. Kritici tvrdí, že sankční systém Západu přestal fungovat – a že Washington reaguje příliš pomalu.