
Německo-finský podnikatel Kim Dotcom, zakladatel služby Megaupload a člověk několikrát odsouzený za podvody a zneužití informací, je poslední dobou fascinován postavou ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho snahou o dobytí a likvidaci Ukrajiny jako nezávislého státu.

Těžký stíhací letoun Sukhoi Su-27 patřil na konci studené války k technologické špičce. Po rozpadu SSSR se však jeho osud rozdělil mezi Rusko a Ukrajinu. Zatímco Moskva postupně modernizovala část flotily, Kyjev bojoval s nedostatkem financí. Ruská invaze v roce 2022 pak přinesla první rozsáhlé bojové nasazení tohoto typu proti protivníkovi vybavenému moderní protivzdušnou obranou.

Rusko přichází na ukrajinském bojišti o moderní tanky T-90M, a proto se rozhodlo do nejnovějších strojů zabudovat systémy aktivní ochrany Arena-M. Nicméně ten nelze považovat za zcela spolehlivý a má navíc své technické limitace.

Uniklý interní dokument ruského leteckého průmyslu, k němuž se dostal web United24 Media, ukazuje, že Ruskem řízený obranný sektor vyrábí a dodává Číně díly pro stíhací letouny Su-27 a Su-30 za ceny, které se podle těchto dokumentů zvýšily téměř o 200 % oproti roku 2022.

To, že v kokpitech ukrajinských F-16 sedí veteráni amerických a nizozemských vzdušných sil, rezonovalo nejen internetem na „kolektivním Západě“, ale i na ruských webech, kde jsou z potvrzení účasti bývalých pilotů NATO značně nervózní.

USA má v dlouhodobě největší a nejmodernější letectvo na světě. Po něm následuje Čína, respektive Rusko. Nicméně v počtu stíhacích strojů na obyvatele tuto trojici poráží čtyři malé státy.

Magazínu Securitytech.cz poskytla diplomatka a politička Magda Vašáryová a předmětem rozhovoru byly česko-slovenské vztahy a jejich budoucnost v dnešní turbulentní době. „Populismus se mu vyplácí a bylo by naivní čekat, že ho něco osvítí. Proč by se ho měl vzdát? Vždyť to je jeho recept na úspěch.“ říká o slovenském premiérovi Robertu Ficovi v interview Vašáryová. Další informace a zajímavosti najdete v našem rozsáhlém rozhovoru.

Americko-indická kooperace v oblasti obrany a bezpečnosti je na vzestupu, kdy Dillí významně zvyšuje nákupy vojenského vybavení z Washingtonu.

Německo chce, aby jeho armáda byla nejsilnější v Evropě. Kancléř Friedrich Merz však stojí před složitým úkolem, posílit Bundeswehr natolik, aby tento ambiciózní cíl nebyl jen laciným politickým prohlášením.

Rusko se musí vyrovnat s hlubší strukturální krizí při výrobě bombardérů. Nevypadá to na druhou stranu, že by měly být problémy v dohledné době odstraněny, protože letecký průmysl vykazuje dlouhodobě snížený výkon.