Su-27, By Dave_S, CC BY 2.0

Su-27: Od symbolu sovětské vzdušné nadvlády k válce nad Ukrajinou

Těžký stíhací letoun Sukhoi Su-27 patřil na konci studené války k technologické špičce. Po rozpadu SSSR se však jeho osud rozdělil mezi Rusko a Ukrajinu. Zatímco Moskva postupně modernizovala část flotily, Kyjev bojoval s nedostatkem financí. Ruská invaze v roce 2022 pak přinesla první rozsáhlé bojové nasazení tohoto typu proti protivníkovi vybavenému moderní protivzdušnou obranou.

Dědictví po SSSR

Když se v roce 1991 rozpadl Sovětský svaz, existovalo přibližně 600–700 vyrobených kusů Su-27 různých verzí (S, P, UB). Většina připadla Ruské federaci, menší část Ukrajině a dalším nástupnickým státům.

Rusko zdědilo stovky strojů rozmístěných po celém svém území. Ukrajina byla jedním ze čtyř nástupnických států, vedle Běloruska, Ruska a Uzbekistánu, které letoun Su-27 po rozpadu této supervelmoci získaly. Ukrajině zůstalo přibližně 60–70 letadel, rozmístěných zejména na základnách Mirhorod a Žitomyr. V 90. letech však obě země čelily dramatickému poklesu rozpočtů a část flotily byla odstavena nebo kanibalizována na náhradní díly.

Ruská cesta: Modernizace a náhrada

Na přelomu tisíciletí se Rusko rozhodlo část flotily modernizovat. Vznikla varianta Su-27SM, později SM3, s modernizovaným radarem, schopností nést přesně naváděnou munici a modernější avionikou. Modernizace probíhaly přibližně mezi lety 2003 a 2015. Přesto bylo zřejmé, že Su-27 bude postupně nahrazován odvozenými verzemi Su-30SM a Su-35.

V roce 2021 se odhadovalo, že Rusko provozuje přibližně 100–120 Su-27 včetně modernizovaných verzí SM/SM3, z nichž bojově relevantních bylo zhruba 30–40 modernizovaných kusů.

Ukrajinská bída: Omezené zdroje

Ukrajina si po roce 1991 ponechala Su-27 jako hlavní těžký stíhací letoun. Kvůli nedostatku financí však probíhaly pouze omezené modernizace (např. standard Su-27P1M). Před rokem 2014 bylo provozuschopných jen několik desítek kusů. Po anexi Krymu a válce na Donbasu začala Ukrajina investovat do oprav a návratu odstavených strojů do služby. K únoru 2022 měla Ukrajina podle západních odhadů přibližně 30–35 provozuschopných Su-27.

Válka na Ukrajině: První skutečný test

Ruská invaze znamenala první rozsáhlé bojové nasazení Su-27 proti moderní integrované protivzdušné obraně a tento stroj zaznamenal těžké ztráty. Navzdory svému stáří však nedostatek modernějších typů zajistil, že Su-27 nadále patřil mezi základní pilíře ukrajinského letectva. Přestože se Su-27 podle standardů 80. a 90. let řadil mezi elitu, jeho životaschopnost ve vysoce intenzivních vzdušných bojích po roce 2022 zůstává velmi omezená.

Ukrajinští představitelé opakovaně potvrdili, že ukrajinské Su-27 jsou výrazně překonávány ruskými Su-35, které byly vyvinuty jako hluboce modernizovaná varianta původního sovětského letounu. To donutilo ukrajinské stíhačky operovat relativně daleko od frontové linie, aby se vyhnuly ruskému stíhacímu letectvu.

Flotila ukrajinských Su-27 přesto dosáhla určitých úspěchů při útocích na ruské systémy protivzdušné obrany pomocí protiradarových střel AGM-88 dodaných Spojenými státy.

Databáze vizuálně potvrzených ztrát Oryx aktuálně dokumentuje 19 zničených nebo těžce poškozených ukrajinských Su-27. Reálný počet je pravděpodobně vyšší, protože ne všechny ztráty jsou fotograficky doloženy. Ukrajina však část strojů opravila a některé ztráty kompenzovala návratem odstavených kusů do služby.

Ruské Su-27 nepředstavovaly hlavní údernou sílu agresora, tuto roli převzaly modernější Su-30SM a Su-35S. Přesto byly zaznamenány i ztráty ruských Su-27. Vizuálně potvrzené ztráty se pohybují v jednotkách kusů (přibližně 2-4 stroje), skutečný počet však může být mírně vyšší.

Poslední mohykán a paradox války na Ukrajině

V Rusku bude Su-27 postupně ustupovat modernějším verzím rodiny Flanker. Ukrajina naopak přechází na západní platformy, například F-16 Fighting Falcon, což může znamenat konec aktivní služby Su-27 během druhé poloviny této dekády.

Su-27 tak představuje zajímavý paradox, kdy letoun primárně navržený pro vzdušnou nadvládu nad stroji NATO byl nakonec nejintenzivněji nasazen ve válce mezi dvěma postsovětskými státy.

Zdroj: Military Watch Magazine, Oryx
Autor/Licence fotografie: Su-27, By Dave_S, CC BY 2.0