Ruský stíhací letoun páté generace Su-57 Felon se po období snížené aktivity opět objevuje v bojovém prostoru nad Ukrajinou. Ukrajinské monitorovací skupiny eRadar a Monitor zaznamenaly v průběhu května více než deset samostatných událostí, při nichž letoun vypouštěl střely s plochou dráhou letu.
Aktivity Felonu byly hlášeny v oblasti kursko-sumského pohraničí, nad Azovským mořem v okolí Mariupolu a nad okupovaným Krymem.
Po boku sovětských starších bratrů
Pozoruhodné přitom je, odkud Su-57 útočí. Na rozdíl od jiných ruských úderných letounů, které operují v blízkosti frontové linie, zůstává Felon záměrně hluboko v ruském nebo Ruskem kontrolovaném vzdušném prostoru, někdy i stovky kilometrů od bojiště, podobně jako Tu-95 nebo Tu-22M3. Logika tohoto přístupu je zřejmá. Su-57 je pro Rusko příliš cenný stroj na to, aby byl vystaven přímému riziku. Ztráta jediného kusu by měla výrazně větší dopad než sestřelení zastaralejšího letounu.
Felon je v tomto konfliktu využíván především jako nosič střel dlouhého doletu, nikoli jako průnikový stíhač schopný operovat v hloubi nepřátelského vzdušného prostoru. Klíčovou zbraní je subsonická střela Kh-69 s dosahem přibližně 400 kilometrů, sníženým radiovým odrazem a schopností letu v extrémně malé výšce, což výrazně ztěžuje její detekci a zachycení. Tento způsob použití minimalizuje riziko od ukrajinských systémů Patriot a NASAMS, a ukrajinských letounů operujících na linii kontaktu.
Návrat intenzivnější aktivity přišel krátce poté, co ukrajinský dronový útok zasáhl základnu Šagol hluboko na ruském území, po němž nastal přechodný útlum letové činnosti Su-57. Nyní hlášení monitorovacích skupin naznačují, že se jedná o skutečný nárůst operační aktivity, byť individuální záznamy nelze vždy okamžitě nezávisle ověřit.
Podpora exportních ambicí a indická stopa
Nasazení Su-57 má i výrazný exportní rozměr. Rusko stroj aktivně nabízí na zahraničním trhu, přičemž hlavním potenciálním zákazníkem je Indie. Bojová zkušenost hraje při prodeji vojenských letadel zásadní roli, a proto je pro Moskvu klíčové, aby mohl Rostec prezentovat Felona jako osvědčenou a aktivně nasazovanou platformu. Generální ředitel Rosteku Sergej Čemezov již v prosinci 2025 veřejně prohlásil, že letoun úspěšně operuje v podmínkách ukrajinského elektronického boje a radarových systémů.
Indie se původně podílela na vývoji Su-57 prostřednictvím programu FGFA (Fifth Generation Fighter Aircraft) ve spolupráci s Ruskem. V roce 2018 však Indie od projektu Su-57 odstoupila hned z několika důvodů.
Technologické obavy: Indie vyjádřila nespokojenost s kvalitou konstrukce letounu, nespolehlivostí motorů AL-41F a nedostatečnými stealth vlastnostmi.
Nedostatečný přenos technologií: Rusko odmítlo sdílet zdrojové kódy počítačů a softwaru Su-57, což by omezilo schopnost Indie provádět vlastní modernizace letounu.
Finanční náklady: Náklady na vývoj a pořízení letounů byly vysoké, přičemž Indie měla získat pouze omezený počet prototypů za značnou investici a vlastně tak Rusku zaplatit jeho vývoj. Indie se také rozhodla zaměřit na vývoj vlastního stíhacího letounu páté generace AMCA (Advanced Medium Combat Aircraft) v rámci iniciativy „Made in India“, aby posílila svou technologickou nezávislost.
Nedostatkový letoun
Rusko samo přitom disponuje velmi omezenými zásobami tohoto letounu. Odborné odhady hovoří o pouhých několika desítkách operačních kusů, což je zlomek oproti více než 1 100 exemplářům F-35 nebo stovkám čínských J-20. Každé hlášené nasazení Su-57 proto přitahuje mimořádnou pozornost. Zda jde o operační nutnost, nebo o záměrnou demonstraci schopností, zůstává otázkou. Faktem však zůstává, že Rusko svůj nejprestižnější bojový letoun opět pravidelně nasazuje.
Zdroj: National Security Journal, Ecofin Agency, The Asia Live
Autor/Licence fotografie: Su-57, Vladislav06112019 – Own work, CC BY-SA 4.0