Americké ministerstvo války 4.března 2026 oznámilo, že ponorka US Navy potopila v Indickém oceánu íránskou válečnou loď. Jednalo se o fregatu Dena s výtlakem asi 1 500 tun a posádkou tvořenou 180 námořníky. Íránské lodi zlomil páteř tichý zabiják amerického námořnictva s nevinným jménem Mark 48.
Zabijácké torpédo
Těžké torpédo MK 48 představuje již více než půl století hlavní úderný prostředek amerických jaderných ponorek. Bylo vyvinuto v 60. letech jako náhrada za starší typy Mk-14 a Mk-37 s cílem čelit rychlým sovětským ponorkám během studené války. Do výzbroje amerického námořnictva bylo zavedeno na počátku 70. let a postupně se stalo standardem i pro vybrané spojence USA.
Mk 48 je torpédo ráže 533 mm o délce přibližně 5,8 m a hmotnosti kolem 1 600 kg. Pohon zajišťuje pístový motor spalující jednosložkové kapalné palivo Otto Fuel II, který umožňuje vysokou rychlost přes 50 uzlů (přes 80 km/h) a dosah v řádu desítek kilometrů (konkrétní údaje zůstávají částečně utajeny). Palivo Otto Fuel II nepotřebuje ke spalování vzduch, ani oxidační činidlo. Navíc je bezpečné (relativně) i během skladování.
Navádění kombinuje aktivní i pasivní sonar a možnost kabelového řízení z mateřské ponorky. To umožňuje operátorovi upravovat dráhu torpéda během útoku, reagovat na manévry cíle nebo rušení. Jakmile torpédo opustí torpédomet, vytočí se tenký drát, který elektronicky propojuje ponorku a torpédo. To umožňuje operátorovi v ponorce s přístupem k citlivým sonarovým systémům ponorky zpočátku navést torpédo k cíli. To pomáhá se torpédu vyhnout návnadám a rušicím zařízením, která by mohla být cílem nasazena. Drát je přeříznut a vysoce výkonný aktivní/pasivní sonar torpéda vede torpédo během závěrečného útoku. Hlavice o hmotnosti přibližně 290 kg využívá vysoce účinnou trhavinu PBXN-103 a je optimalizována pro zničení ponorek i velkých hladinových plavidel.
Výbava US Navy a spřátelených zemí
Aktuálně jsou nejnovějšími verzemi tohoto torpéda vyzbrojeny všechny americké jaderné ponorky tříd Los Angeles, Seawolf, Virginia a Ohio. Jedná se o variantu MK 48 MOD 6, kterou americké námořnictvo dostává už od roku 1996, případně MOD 7, které je výsledkem společného vývojového programu s Královským australským námořnictvem a dosáhlo mezinárodní certifikace (IOC) v roce 2006. Hardwarová modernizace MK 48 MOD 7 umožnila další softwarová vylepšení MK 48, která poskytují zvýšenou schopnost fungovat i v těch nejnáročnějších scénářích.
MOD 7 disponuje výrazně přepracovaným sonarovým systémem s širokopásmovým zpracováním signálu a lepší schopností operovat v mělkých vodách. Nejnovější modernizace se zaměřují na software, zpracování signálu a zvýšení účinnosti proti tichým diesel-elektrickým ponorkám.
Exportní verze používá například Austrálie nebo Nizozemsko. Torpédo bylo nasazeno i bojově, například během operace Desert Storm a nyní během operace Epic Fury.
Jak Mark 48 zabíjí hladinové lodě
Mark 48 bezkontaktní zápalník, který detekuje magnetické pole trupu nepřátelské lodě nebo akustický odraz a odpálí hlavici v optimální vzdálenosti pod kýlem, typicky několik metrů. Nemusí se ani dotknout plavidla a tlaková vlna a její ráz se přenese do trupu nepřátelské lodi. Výbuch vytvoří pod lodí kráter, trup se ohne nejprve dolů do vznikajícího prostoru, pak zpět nahoru když bublina kolabuje. Výsledkem je tzv. whipping effect, který páteř trupu lodi jednoduše zlomí.
Zdroj: Ministerstvo války USA, US Navy, FAS
Autor/Licence fotografie: Potopení fregaty Dena, Ministerstvo války USA