Mimořádný ohlas přinesl mezi našimi čtenáři rozhovor s bývalým americkým zpravodajským důstojníkem letectva a nyní vojenským analytikem Rickem Franconou. Proto přinášíme další exkluzivní interview, které je tentokrát zaměřeno na aktuální události na Blízkém východě. „Jednání, pokud je tak vůbec lze nazvat, nikam nevedla, obě strany byly ve slepé uličce. Klíčovým problémem bylo odmítání Íránu souhlasit se zastavením obohacování uranu,“ říká Francona. Více informací a souvislostí z mezinárodního pohledu již v našem rozhovoru.
Proč se Donald Trump uchýlil k útoku na Írán v době, kdy probíhala jednání o jaderném programu?
Jednání, pokud je tak vůbec lze nazvat, nikam nevedla, obě strany byly ve slepé uličce. Klíčovým problémem bylo odmítání Íránu souhlasit se zastavením obohacování uranu. Víme, že Írán disponuje stovkami kilogramů vysoce obohaceného uranu (HEU), obohaceného na 60 procent. Pro jaderné elektrárny přitom stačí obohacení pod pět procent a pro výrobu lékařských izotopů je potřeba pouze 20 procent. Spojené státy vyhodnotily tento program jako faktický vývoj jaderných zbraní, úsilí, které muselo být zastaveno. Jelikož Íránci nebyli ochotni obohacování uranu ukončit, jednání přestala být životaschopná.
Čeho chtějí Donald Trump a Izrael intervencí v Íránu dosáhnout?
Z obou zemí zazněly rozdílné výroky. Izrael i Spojené státy tvrdí, že hlavním cílem je ukončení či zničení íránského programu jaderných zbraní. Domnívám se však, že Izrael usiluje také o změnu režimu v Teheránu.
Ačkoli Spojené státy někdy tvrdí, že nejde o operaci zaměřenou na změnu režimu, ve své podstatě tomu tak je. Nelze prakticky zlikvidovat celé vedení země, její instituce, námořnictvo a arzenál balistických střel, aniž by to vedlo ke změně režimu. Obě země také chtějí zastavit íránskou podporu jeho regionálních spojenců a zástupných sil – Hizballáhu, Hamásu, šíitským milicím v Iráku a jemenským Húsiům. Vzhledem k rozsahu škod, které mají být zemi způsobeny, bude pro ni velmi obtížné kohokoli dále podporovat.
Je nyní možné nastínit další scénáře vývoje v Íránu?
Íránské letectvo a protivzdušná obrana byly zničeny, nebo jsou operačně nefunkční a Spojené státy vyhlásily vzdušnou nadvládu. To otevírá vzdušný prostor téměř všem bojovým letounům, včetně těch bez stealth technologií. Z rozsáhlé letecké kampaně se má stát ještě masivnější operace, když Spojené státy a Izrael „zaplaví prostor“ tím, čemu jsme v letectvu eufemisticky říkali „bombové náklaďáky“ – stíhací bombardéry F-15E a F-15EX nesoucí velké množství přesně naváděné munice.
Jakákoli zbývající jaderná či raketová zařízení a pravděpodobně i další vojenské objekty budou cílem útoků a zničena. Seznam cílů se rozšíří i na další složky íránských vládních struktur. Americké a izraelské letectvo bude systematicky rozebírat zbytky íránských vojenských schopností a vládních institucí odpovědných za útlak íránského obyvatelstva. Je těžké předvídat, jak přesně k tomu dojde, ale nevidím budoucnost Íránu jako islámské republiky.
Domníváte se, že by americko-izraelské údery mohly být natolik masivní, aby vedly k pádu režimu?
Jak jsem již řekl, nelze odstranit vedení, instituce a vojenské kapacity bez pádu nepopulárního režimu. Otázkou je, kdo režim fakticky odstraní a co bude následovat. Předpokládám, že jak izraelský Mosad, tak americká CIA spolupracují s odbojovými skupinami na usnadnění pádu režimu. Když jsem v 90. letech spolupracoval s CIA, už tehdy jsme v Iráku pracovali podobným směrem.
Je možný návrat Rezy Pahlavího z amerického exilu? Jak by ho mohli Íránci přijmout?
Korunní princ nabídl, že povede přechodnou vládu po dobu jednoho roku do konání voleb, a vytvoření takové formy vlády, jakou si lidé zvolí. V Íránu však stále žije mnoho lidí, kteří za vlády šáha trpěli, během revoluce existovala silná podpora jeho svržení. Mohli by být opatrní vůči dalšímu Pahlavímu „na trůně“.
Americká vláda by měla mít plán, co se stane po odstranění režimu. Pokud jej nemá, šlo by o zásadní selhání v plánování. Kdo ví? Možná je Reza Pahlaví právě tím plánem.
Jak by mohl americko-izraelský útok ovlivnit vztahy na Blízkém východě?
Zpočátku jsem se domníval, že útok způsobí problémy s našimi arabskými spojenci v Perském zálivu. Tyto země se zřejmě smířily s tím, že Islámská republika, nyní ve svém 48. roce existence, zde zůstane, a snažily se zlepšovat vztahy s Teheránem. Většina těchto států odmítla umožnit americkým silám využívat své základny či vzdušný prostor, což vedlo k nutnosti nasazení úderných skupin letadlových lodí USS Gerald R. Ford a USS Abraham Lincoln do regionu.
Íránci se však dopustili taktického omylu, odpálili rakety a drony a v jednom případě dokonce provedli letecký útok proti státům Perského zálivu. To okamžitě změnilo situaci mezi těmito státy a Spojenými státy – využívání vzdušného prostoru a základen už nepředstavuje problém. K takovým chybám dochází, když je na začátku vojenské operace neutralizováno celé vedení protivníka, my používáme termín „dekapitace“.
Očekáváte nárůst protiizraelských a protiamerických nálad na Blízkém východě i mimo něj?
Zpočátku jsem si to myslel. To však bylo předtím, než íránský režim zaútočil na státy Perského zálivu raketami, drony a letadly. Většina převážně sunnitských arabských zemí nemá mnoho sympatií k šíitským „Peršanům“, kteří jim v minulosti hrozili, vyvíjeli jaderné zbraně, jež by je rovněž ohrozily, a před několika dny na ně zaútočili. Překvapily mě demonstrace ve Spojených státech proti americké vojenské akci v Íránu. Domnívám se, že jsou spíše proti Trumpovi než na podporu Íránu.
Mohla by tato akce fakticky legitimizovat ruskou agresi na Ukrajině? Vladimir Putin by argumentoval tím, že i USA útočí na cizí státy?
To je zajímavá úvaha. Takový argument by bylo možné dále rozebrat. Uveďme jiný příklad: Spojené státy uznaly izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami, územím zabraným Sýrii silou v roce 1967. V čem se to liší od ruského zabrání území na Ukrajině v roce 2014? Rozdíl je v tom, že ani Spojené státy, ani Izrael neusilují o výkon suverenity nad íránským územím. Ve výsledku budou Spojené státy jednat ve svém vlastním národním zájmu.
Rick Francona (*1951) je americký vojenský analytik, komentátor, bývalý zpravodajský důstojník letectva USA. Jeho poznatky byly klíčové pro objevení iráckých chemických zbraní. Během války v Perském zálivu byl Francona nasazen do Perského zálivu jako tlumočník a poradce vrchního velitele amerického hlavního velení, generála Normana Schwarzkopfa. V letech 1995-1996 sloužil Francona u CIA a účastnil se řady operací v oblasti Blízkého východu.
Autor/Licence fotografie: Ilustrační fotografie, Pastaitaken – Vlastní dílo , CC BY-SA 3.0
