Křižník USS Yorktown a Bezzavetnyj, Unknown author, Public Domain

Když Sověti narazili do Američanů: Třaskavý konflikt na konci studené války

Úmyslné nárazy sovětských fregat do amerických válečných lodí v únoru 1988 patří k nejdramatičtějším námořním incidentům závěru studené války. Událost ukázala, jak rozdílný výklad mezinárodního práva mohl během několika minut přerůst v otevřenou konfrontaci dvou jaderných supervelmocí.

Dne 12. února 1988 došlo v Černém moři k nebezpečnému střetu amerických a sovětských válečných lodí. Americký křižník a torpédoborec se pokusily uplatnit právo tzv. pokojného průjezdu sovětskými teritoriálními vodami, což vedlo k úmyslnému taranu ze strany sovětských vojenských plavidel. Incident se odehrál v samém závěru studené války a patří k nejznámějším námořním střetům mezi oběma supervelmocemi.

Právo pokojného průjezdu a spor o teritoriální vody

Pokojný průjezd je institut mezinárodního námořního práva umožňující lodím proplout teritoriálními vodami cizího státu, pokud tím není ohrožen mír, bezpečnost ani veřejný pořádek pobřežní země. Spor mezi USA a SSSR spočíval v tom, že Sovětský svaz uznával průjezd válečných lodí pouze ve vybraných koridorech, zatímco Spojené státy takové omezení neuznávaly a pravidelně prováděly operace na „obranu svobodné plavby“, čímž Sověty provokovaly.

V době incidentu se americké lodě pohybovaly relativně blízko sovětského pobřeží. USS Caron přibližně 7,5 námořní míle a USS Yorktown asi 10,3 námořní míle. Velitel sovětské Černomořské flotily obdržel pokyn zabránit jejich dalšímu postupu.

Původně měl zasáhnout torpédoborec Krasnyj Kavkaz, jeho technické problémy však vedly k nasazení fregaty Bezzavetnyj. Její velitel později uvedl, že loď byla výrazně menší než americký křižník a nesla pouze polovinu plánované výzbroje řízených střel. Druhou sovětskou lodí byla fregata SKR-6, několikanásobně menší než USS Caron.

Americké velení uvedlo, že sovětské lodě je předem varovaly, že mají rozkaz zabránit narušení teritoriálních vod i za cenu nárazu. Americká plavidla však pokračovala stejným kurzem a rychlostí, aby zdůraznila svůj postoj.

Úmyslný taran amerických lodí

Sovětské lodě dostihly Američany krátce po 10. hodině místního času. Nejprve SKR-6 narazila do zádi USS Caron, přičemž americké plavidlo utrpělo jen drobné oděrky, zatímco menší sovětská fregata byla poškozena a musela zpomalit.

O minutu později následoval tvrdší kontakt mezi Bezzavetným a USS Yorktown. Náraz poškodil dvě odpalovací zařízení protilodních střel Harpoon, nicméně americký křižník zůstal plně manévrovatelný. Nad oblastí současně operovaly sovětské bombardéry Tu-16, které průběh incidentu sledovaly.

Navzdory kolizi pokračovaly obě americké lodě v plavbě stanoveným kurzem a sovětské teritoriální vody opustily bez dalších střetů krátce před polednem.

Diplomatická dohra a rozdílný pohled supervelmocí

Washington okamžitě podal diplomatický protest a obě strany se navzájem obvinily z provokace. Událost zároveň ukázala pokračující „hru nervů“ mezi supervelmocemi, které testovaly reakce protivníka i na samém konci studené války.

Sovětské ministerstvo obrany po incidentu obvinilo americké lodě z ignorování varovných signálů pohraniční stráže a z „nebezpečného manévrování“ v sovětských teritoriálních vodách. Z pohledu Moskvy nešlo o legitimní pokojný průjezd, ale o porušení státní hranice. Mluvčí sovětského ministerstva zahraničí označil událost za „nebezpečnou a vážnou“ a naznačil, že mohla být chápána jako provokace namířená proti zlepšování sovětsko-amerických vztahů.

Incident nakonec přispěl k přijetí společného americko-sovětského prohlášení o jednotném výkladu pravidel pokojného průjezdu, jež mělo podobným střetům v budoucnu předcházet.

Zdroj: We are the Mighty, Business Insider, Mesothelioma
Autor/Licence fotografie: Křižník USS Yorktown a Bezzavetnyj, Unknown author, Public Domain