Ch-22 Burja („Bouře“) představuje původně sovětskou protilodní střelu dlouhého dosahu. S ní Rusko útočí nyní ve válce na Ukrajině.
Rusko provádí údery na Ukrajinu rozmanitým spektrem raket. Jednou z nich je i střela s plochou dráhou letu Ch-22 Burja, jejíž vývoj spadá už do závěru 50. let. Do poloviny roku 1956 zavedla sovětská armáda do výzbroje raketu R-5M, první sovětskou střelu schopnou nést jaderné hlavice. Vývoj Ch-22 nicméně poznamenaly potíže, protože Sovětský svaz neměl v té době dostatek spolehlivých motorů, problémy se vyskytly také s výrobou vícestupňových raket.
Americká inspirace
I když to Sověti nemohli z propagandistických důvodů v době studené války přiznat, inspirovali se u Američanů a jejich nadzvukové mezikontinentální střely s plochou dráhou letu SM-64 Navaho. Hovoříme o jaderné hlavici s rychlostí Mach-3, která slibovala schopnost zasáhnout sovětské cíle po odpálení ze základen v kontinentálních Spojených státech. Střela však nakonec nevstoupila do služby, projekt byl těsně předtím zrušen.
Autor/Licence fotografie: Střela SM-64 Navaho byla pro Ch-22 inspirací, Fl295, Public Domain
.jpg){kind=link}
Nejednalo se o stejnou technologii, ale o identický strategický koncept. Pro Sověty bylo důležité, aby jejich střela dokázala obejít nepřátelskou protiraketovou obranu, s dobrou manévrovatelností a dlouhou vytrvalostí letu. Současně měla představovat účinné jaderné odstrašení.
V roce 1962 se začalo se zkouškami nové rakety na palubě upraveného dálkového bombardéru Tu-16K-22. V roce 1967 byly státní zkoušky Ch-22 ukončeny. Od roku 1971 má Sovětský svaz, respektive dnešní Rusko Ch-22 ve výzbroji. Ch-22 nesou strategické bombardéry Tu-95 a Tu-22M. Může být vybavena konvenční nebo jadernou hlavicí. Je určena k ničení amerických svazů letadlových lodí. Vzniklo několik verzí této střely. První Ch-22 měla konvenční hlavici, posléze spatřila světlo světa i varianta verze Ch-22N s jadernou hlavicí a inerciálním naváděním. Dosah činí až 600 km.
Mezi výhody Ch-22 se řadí nízká výška letu, manévrování, je schopna letět okolo radarů nepozorovaně. Disponuje velmi dlouhým doletem, vysokou rychlost Mach 4-4,5. Nicméně je zranitelná po dlouhou dobu letu, může selhat a je také pomalá oproti jiným balistickým střelám.
Bojové nasazení mnoho dekád po vstupu do služby
Není jistě bez zajímavosti, že v roce 2000 Ukrajina dodala Rusku 386 raket Ch-22 jako splátku dluhu za plyn. Zajímavé pak ještě je, že první bojové nasazení si ruská střela odbyla až mnoho let poté, co vstoupila do služby. Rusko ji používá proti vybraným cílům na Ukrajině. Již první rok války byly střely použity při útoku na obchodní centrum v Kremenčuku. Nejméně dvě desítky lidí byly zabity. V lednu následujícího roku pak Ch-22 odpálená z bombardéru Tu-22M zasáhla dům na sídlišti v Dnipru. O život přišlo nejméně 44 lidí. Od zahájení invaze ruské síly na Ukrajinu vypálily přibližně 300 raket Ch-22.
Do dnešní doby panují dohady, jestli je ukrajinská protivzdušná obrana schopná Ch-22 sestřelit. Bývalý poradce kanceláře prezidenta Oleksij Arestovyč opakovaně tvrdil, že Burju sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana. Nicméně ta to popřela. Mluvčí letectva plukovník Jurij Ihnat hovořil několik hodin po masivním útoku na ukrajinská města o tom, že Ch-22 patří k těm, která se vyhnula protivzdušné obraně a zasáhla svůj cíl. Návazně Ihnat zmínil i naléhavou potřebu kvalitnějších prostředků protivzdušné obrany jako například americký Patriot. Ukrajina tak má objektivně problém s likvidací této střely.
Modernizovaná střela
Střelu navíc Rusko zmodernizovalo jako CH-32, jejími nosiči mají být bombardéry Tu-22M3/M3M. Hovoříme o zásadně přepracované zbrani s doletem 1 000 km a rychlostí Mach 4–5. Střela je osazena novou naváděcí hlavicí, má nový raketový motor a vyšší dostup, přičemž je obtížně zachytitelná. Představuje tak zvýšenou hrozbu pro nepřátelská plavidla, letadlové lodě, křižníky, ale i velké logistické cíle.
Zdroj: TWZ, Militarnyi
Autor/Licence fotografie: Ch-22NA, George Chernilevsky, CC BY 4.0
