Švédská společnost Saab zvažuje svou účast v programu FCAS (Future Combat Air System), v jehož rámci má vzniknout evropský stíhač 6. generace.
Saab se může zapojit do programu FCAS. Jeho generální ředitel Mikael Johansson uvedl, že společnost zvažuje přímou spolupráci s firmou Airbus Defence and Space na evropském projektu stíhače 6. generace. Jednání mají probíhat od října 2025. Podle Johanssona disponuje Saab veškerými potřebnými technologiemi a kompetencemi, které by vedly ke konstrukci bojového letounu nové generace. Johansson k tomu dodal, že spolupráce s Airbusem nemůže probíhat na úkor technologických ani průmyslových kapacit kteréhokoli z partnerů. Bude také nutná adekvátní politická podpora.
Prospěšná kooperace
Taková kooperace by se svých důsledcích mohla vyplatit všem stranám. Švédsko má totiž omezené finanční zdroje, takže těžko samo může vyvinout stíhač 6. generace. Pokud by Německo pokračovalo v programu FCAS už jen se Španělskem, hrozí, že se ve fázi výzkumu a vývoje objeví vážná technologická omezení. Zároveň má Švédsko co nabídnout.
Saab se dlouhodobě zaměřuje na vývoj lehkých bojových letounů s nízkými provozními náklady a je známý svou schopností rychle vytvářet prototypy. Švédská společnost je také kompetentní ve vyvíjení systémů pro elektronický boj. V tomto ohledu můžeme zmínit například systém Saab Arexis EW, jenž byl byl vybrán Německem pro modernizační program letounů Eurofighter. Firma Airbus Defence and Space pak může nabídnout rozsáhlou síť konstrukčních a výrobních zařízení, která existují již velmi dlouho a podporují výrobu dopravních letadel, stíhačů Tornada, Eurofighteru či výrobní aktivitu F-35 v Evropě.
Jako potenciální překážka se může jevit skutečnost, že jak Saab, tak Airbus se historicky soustředily na odlišnou konstrukci letounů. Muselo by tak dojít ke vzájemnému sladění vedoucímu k finálnímu odsouhlasení společného designového konceptu.
FCAS jako nová generace evropské stíhačky
FCAS bude, respektive už je nyní velmi drahým projektem. Náklady se odhadují přibližně na 100 miliard eur. Program se může přirozeně také prodražit, jak to u podobně velkých projektů bývá. Hlavními participanty v programu nové evropské stíhačky 6. generace jsou Německo, Francie a Španělsko. Může se k nim tedy připojit v případě úspěšného jednání i Švédsko. Pokud hovoříme o konkrétních společnostech zapojených do programu, jsou jimi Airbus Defence and Space, Safran, MTU, Thales, Indra či Dassault Aviation a další.
FCAS je navržen jako těžká platforma s profilem stealth, schopností supercruise, velmi pokročilými senzory a výraznou rolí umělé inteligence. Současně je nový stíhač s modulární architekturou zamýšlen jako platforma pro úzkou spolupráci s bezpilotními prostředky. Letoun bude doprovázen i tzv. loyal wingmanem.
Výrazná bude také role digitálního bojového cloudu, který propojuje letouny, drony, satelity, pozemní a námořní jednotky a umožňuje sdílení dat v reálném čase. Okolo roku 2027 a možná později má být podle dostupných informací na světě demonstrátor, v příští dekádě se přejde k testování systému a někdy kolem čtvrté dekády má být zaveden do služby. Ale to je ještě hudba budoucnosti.
Spory partnerů programu
FCAS je bezpochyby velkým testem potenciálu širší evropské obranné spolupráce, do které samozřejmě hlasitě promlouvá i politika. Z tohoto hlediska musíme vzít v potaz, že došlo ke sporům dvou partnerů v programu, Německa a Francie. Paříž trvá na tom, že Dassault Aviation má být hlavním či výhradním architektem a integrátorem letounu. Berlín si naopak nárokuje rovnocenný podíl společnosti Airbus Defence and Space a rovněž spolurozhodování o klíčových technologiích se svým partnerem. Existují i další třecí plochy. Francie obecně přistupuje k vývozu zbraní strategicky. Německo je naopak zdrženlivé, pokud jde o export zbraní mimo své nejbližší partnery.
Průběh programu FCAS a jeho pozdější úspěch tak mohou zásadněji ovlivnit právě politické spory mezi jeho jednotlivými účastníky. Ke konci roku mělo navíc padnout rozhodnutí o dalším pokračování rozmáchlého projektu. To však bylo odloženo na neurčito.
Zdroj: 19fortyfive.com, Militarnyi
Autor/Licence fotografie: Maketa budoucího letounu, JohnNewton8, CC BY-SA 4.0
