Bezpečnost a technologie, obrana, defence, defense, security, F-35, Leopard

Varšava pokračuje v posilování své obranyschopnosti, jejíž součástí je rovněž navyšování počtu vojáků. V rámci svého plánu chce do roku 2039 rozšířit své ozbrojené síly na 500 000 vojáků.

3. ledna 2026 byl svět svědkem jednoho z nejúspěšnějších „chirurgických úderů“ v historii vojenských operací. Uprostřed noci vletělo do venezuelského Caracasu téměř 150 letadel, včetně stíhaček, vrtulníků a dronů a také speciální jednotky, které vyvedly prezidenta Nicoláse Madura ze silně bráněného vojenského komplexu.

Když americké letectvo v prosinci 2025 poprvé vyslalo do vzduchu modernizovaný bombardér B-52J, ukázalo se, že tento veterán studené války má nyní radarové schopnosti na úrovni nejmodernějších západních stíhaček a překonává většinu ruských bojových letounů. Modernizace potvrzuje, že i letoun navržený v 50. letech může zůstat klíčovým prvkem strategické rovnováhy 21. století.

Německé námořnictvo nikdy nepotvrdilo jakékoli poškození lodi Tirpitz, což vedlo k debatám o účinnosti útoku sovětského kapitána.

Druhý nástup Donalda Trumpem do Bílého domu doslova otřásl dosavadním světovým řádem a také mezinárodním právem, z něhož si americký prezident udělal pouhý cár papíru. Nejnovější zálusk na Grónsko a potenciální vojenský zásah proti vlastnímu spojenci by byl konec NATO tak, jak jej známe. Evropa by se musela v obraně spolehnout výhradně sama na sebe, aby vytvořila protiváhu USA.

Systém Starlink hraje na bojišti klíčovou roli, je hlavní satelitní komunikační sítí, která zvyšuje bojovou efektivitu. Navzdory oficiálním sankcím si však Rusové prostřednictvím nelegálních terminálů Starlinku, pašovaných přes vybrané dealery například ze Spojených arabských emirátů a Nizozemí, na bojišti vydatně pomáhají.

Za pouhých 10 let (1930-1940) vytvořili Američané v SSSR chemický, letecký, elektrotechnický, ropný, těžební, uhelný, hutní a další průmysl, největší továrny v Evropě na výrobu automobilů, traktorů, leteckých motorů a dalších produktů.

Do přímého souboje se první dostaly britská HMS Indefatigable a německá loď SMS Von der Tann. Jejich duel se stal ukázkou rozdílných konstrukčních filozofií obou námořnictev.

Americký prezident Donald Trump veřejně přiznal, že v případě Venezuely mu jde o suroviny, konkrétně ropu. Nicméně na výrazné zvýšení její produkce v zemi, která má největší zásoby na světě, si bude muset ještě počkat, protože existuje mnoho ekonomických a také politických překážek, které brání výraznému zvýšení produkce v této latinskoamerické zemi.

Moderní námořnictvo je tlačeno disponovat takovými schopnostmi, pro které jeho současné lodě nikdy nebyly navrženy. Senzory jsou stále energeticky náročnější, hypersonické zbraně vyžadují novou infrastrukturu pro odpalování raket a prostředí elektronického boje je stále složitější.