Magazín Securitytech.cz pořídil rozhovor s bývalým americkým zpravodajským důstojníkem letectva a nyní vojenským analytikem Rickem Franconou. Zajímaly nás mírové rozhovory na Ukrajině, ale také napjatá situace v Íránu a další souvislosti z amerického pohledu. „Domnívám se, že k ukončení války bude Ukrajina muset učinit územní ústupky. Pravděpodobně by šlo o Ruskem kontrolované části Donbasu,“ míní Francona. Více informací a souvislostí už v našem interview.
Jaké je vaše hodnocení dvacetibodového plánu na ukončení války na Ukrajině? Považujete jej za skutečnou snahu válku ukončit, nebo spíše za kapitulaci napadené země, jak tvrdí mnozí politici, komentátoři a analytici?
Velká část plánu by pravděpodobně byla přijatelná, existuje však několik klíčových bodů, v nichž je nepravděpodobné, že by Rusko bylo ochotno ke kompromisu. Prezident Vladimir Putin si politicky nemůže dovolit přijmout výsledek, který by neznamenal kontrolu nad částmi Donbasu, jež jsou v současnosti obsazeny ruskými silami. Do tohoto cíle investoval příliš mnoho – jak z hlediska lidských ztrát, tak materiálních zdrojů – aby mohl doma obhájit cokoli méně.
Spojené státy navrhly vytvoření demilitarizované svobodné ekonomické zóny v Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že by takové uspořádání vyžadovalo celostátní referendum, což je za současných podmínek nepravděpodobné a prakticky nerealizovatelné. Domnívám se, že k ukončení války bude Ukrajina muset učinit územní ústupky. Pravděpodobně by šlo o Ruskem kontrolované části Donbasu. Pro Zelenského by to bylo mimořádně obtížné politické rozhodnutí, zejména vzhledem ke ztrátě jakékoli realistické vyhlídky na znovuzískání Krymu.
Existuje pro to precedent. V roce 1940 si Finsko zachovalo svou nezávislost a vyhnulo se okupaci či anexi tím, že postoupilo více než 10 % svého území Sovětskému svazu výměnou za ukončení bojů.
Je podle vás stále nutné pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny? A měla by pokračovat i iniciativa na dodávky munice?
Ano, v obou případech. Pokračující vojenská pomoc zůstává zásadní, pokud má Ukrajina zabránit dalším ruským postupům a udržet současnou situaci na bojišti. Zejména iniciativa týkající se munice je klíčová pro schopnost Ukrajiny pokračovat v jejích operacích. Pokud by bylo dosaženo vyjednaného urovnání, bylo by pak možné rozsah a formu pomoci přehodnotit a upravit.
Přistupuje z Vašeho pohledu Donald Trump k oběma stranám konfliktu férově a vyváženě? A Proč Donald Trump nebere v mírových jednáních v úvahu Evropu?
Je obtížné posoudit, zda prezident přistupuje k oběma stranám zcela „férově a vyváženě“, hodně záleží na úhlu pohledu. Pokud jde o Evropu, zdá se, že Trumpova administrativa dává přednost zjednodušenému vyjednávacímu procesu s cílem dosáhnout dohody přijatelné pro Moskvu i Kyjev. Zapojení všech zainteresovaných aktérů jako plnohodnotných účastníků by jednání značně zkomplikovalo.
Na druhou stranu, pokud by konečná dohoda vyžadovala evropské příspěvky – ať už finanční, vojenské či politické – pak by Evropané měli mít v jednáních určitou roli, alespoň v pozici pozorovatelů. Zapojení zástupce EU nebo Velké Británie by bylo rozumné.
Během návštěvy prezidenta Zelenského v Bílém domě Donald Trump řekl, že „nemá žádné karty“. Bylo toto hodnocení přesné, nebo má ukrajinský prezident přece jen určité páky?
Myslím, že to hodnocení je poměrně přesné. Je pozoruhodné, že Rusové vedou rozsáhlé vojenské operace téměř čtyři roky a dosud nedokázali Ukrajinu porazit ani plně zajistit území, která označují za své cíle.
Vzhledem k demografickým výhodám Ruska a jeho vojenským zdrojům většina analytiků, a to včetně mě, původně očekávala rychlou kampaň zaměřenou na obsazení Kyjeva a kolaps ukrajinského vedení. Je však obtížné si představit, že by Ukrajina dokázala současnou intenzitu bojů udržet neomezeně dlouho, zejména ve srovnání s většími ruskými zdroji a Putinovou ochotou snášet vysoké ztráty.
Jaké je vaše osobní hodnocení vyhlídek na ukončení války? Má Ukrajina šanci v tomto konfliktu uspět?
Nevidím cestu k ukrajinskému vojenskému vítězství. Bez dohody mezi Zelenským a Putinem bude Rusko pravděpodobně pokračovat v nasazování lidských i materiálních zdrojů, dokud nebudou ukrajinské síly nakonec vyčerpány. Zároveň je zde otázka, jak dlouho bude možné udržet evropskou, britskou a americkou podporu na současné úrovni – jak politicky, tak materiálně.
A nakonec pár otázek k Íránu. Jaký je cíl Donalda Trumpa vůči němu?
Dlouhodobým cílem USA zůstává zajistit, aby Írán nevyvinul jadernou zbraň, ani schopnosti k jejímu vyrobení. Íránští představitelé vyjádřili záměr obnovit svou jadernou infrastrukturu, která byla zničena Izraelem a USA. Nadále popírají, že by Írán měl jaderný zbrojní program. Tomu ale nikdo nevěří.
Domnívám se, že se Írán pokusí tajně obnovit obohacování uranu, a to navzdory téměř jistotě, že Izrael i USA tyto aktivity opět zničí. Íránský ministr zahraničí uvedl, že země je otevřená obnovení jaderných jednání za podmínek, které by Teherán chránily před dalšími útoky a sloužily jeho národním zájmům. Zatím však nepřijal skutečnost, že by musel zastavit obohacování uranu nad 20 %.
V současnosti se prezident snaží zastavit zabíjení demonstrantů v zemi. Podle zpráv se mu podařilo zabránit režimu v provedení hromadných poprav – až 800 osob – hrozbou použití vojenské síly. Existují zprávy, že napětí poněkud polevilo a hrozba americké vojenské intervence je méně pravděpodobná. Na druhé straně to může být jen „kupování času“ pro přesun dostatečného množství amerických vojenských prostředků do oblasti. Úderná skupina letadlové lodi USS Abraham Lincoln je v současnosti na cestě do regionu spolu s dalšími silami.
Pokud by se USA rozhodly zasáhnout, nemohlo by to radikalizovat státy Blízkého východu a posílit jejich protiamerické postoje?
Ano, to je obava, kterou vyjadřují některé státy Perského zálivu. Turecko rovněž vyzývá ke zdrženlivosti (Ankara má s mulláhy dobré vztahy). Pokud by došlo k americkým nebo izraelským úderům na Írán, Teherán by odpověděl. Jedinou skutečnou možností, která mu zbývá, je jeho rozsáhlý arzenál balistických raket. Tyto střely jsou schopné proniknout izraelskou i americkou protivzdušnou obranou v regionu, jak ukázaly nedávné střety. Trump prohlásil, že je ochoten s Íránem jednat. Teherán by toho měl využít.
Rick Francona (*1951) je americký vojenský analytik, komentátor, bývalý zpravodajský důstojník letectva USA. Jeho poznatky byly klíčové pro objevení iráckých chemických zbraní. Během války v Perském zálivu byl Francona nasazen do Perského zálivu jako tlumočník a poradce vrchního velitele amerického hlavního velení, generála Normana Schwarzkopfa. V letech 1995-1996 sloužil Francona u CIA a účastnil se řady operací v oblasti Blízkého východu.
Autor/Licence fotografie: REUTERS/Serhii Nuzhnenko, CC BY 2.0
.jpg){kind=link}