
Americké bezpečnostní složky provedly operaci, při níž byl zajat prezident Nicolás Maduro. Americký prezident Donald Trump posléze potvrdil, že USA jde hlavně o ropu. Co ale nejnovější vývoj znamená pro samotnou Venezuelu?

Venezuela je z pohledu energetické bezpečnosti jedním z největších paradoxů současného světa. Podle dlouhodobých statistik mezinárodních energetických institucí jako například BP Statistical Review of World Energy disponuje největšími prokázanými ropnými zásobami na planetě, přesto však patří mezi státy s nízkou a nestabilní těžbou.

Jednání o dosažení míru na Ukrajině pokračují dál. Z 28bodového amerického plánu, jenž nese jasné kremelské stopy, je nyní po úpravách z ukrajinské strany 20bodový. Nicméně Rusko tento plán, který mimo jiné v úplnosti nezohledňuje jeho požadované územní zisky, sabotuje. Moskva totiž ve skutečnosti žádný mír nechce, proto si vymyslela historku o napadení prezidentského sídla v Novgorodské oblasti ukrajinskými drony, aby na něj nemusela v žádném případě přistupovat.

Americké ministerstvo vnitra vydalo těsně před vánočními svátky okamžité příkazy k zastavení prací na všech projektech větrných elektráren na moři, které se v současné době staví. Jako důvod Trumpova administrativa uvedla obavy o národní bezpečnost.

Stalo se cosi podivného. Roklinka, ta moudrá, vzdálená a mocná se rozhodla, že s Mordorem je lepší mluvit než bojovat. Ne proto, že by Mordor změnil svou povahu a své cíle, ale proto, že válka je únavná, drahá a nebezpečná především jen pro ty, kdo stojí blízko jeho hranic.

Magazín Securitytech.cz přináší rozhovor s česko-americkým historikem a politologem Igorem Lukešem na téma aktuální situace na Ukrajině a mírovém plánu, který doznal změn. „Neumím si představit, jak mírový plán dopadne, až narazí na realitu“, říká v interview Lukeš. Podle něho by měl svět přestat Rusko litovat. „Když se Německo dokázalo uzdravit z hrůz nacismu, i Rusko musí najít vnitřní sílu se změnit,“ míní historik.

Americký prezident Donald Trump už vlastně neskrývá, o co mu v případě Evropy jde. Potřebuje ji slabou a nekonkurenceschopnou, aby jí nemusel pomáhat, protože je to pro USA příliš drahé.

Arktida, kdysi opomíjený region, se stává klíčovým geopolitickým bojištěm. Díky klimatickým změnám a tání ledu získává severní mořská cesta význam jako zkratka mezi Evropou a Asií.

Dokument zohledňuje tradičně „velikášskou“ vizi o Americe jako vůdčím světovém národu. Obecně silně akcentuje zájmy západní polokoule.

V Arktidě se již nějakou dobu kříží zájmy mnoha států. Tání ledu otevírá nové příležitosti, přirozeně stoupá zájem o suroviny. Finsko nechce stát stranou a zveřejnilo novou bezpečnostní strategii pro Arktidu.