
Americký úder ve Venezuele, na jehož konci bylo zajetí prezidenta Nicoláse Madura s jeho ženou, tak leccos předznamenává ve způsobech řešení dosavadních i příštích konfliktů. Akce ve Venezuele je vlastně potvrzením skutečnosti, že Donald Trump si osvojil použití silových prostředků jako standardních metod.

Bývalý ruský vojenský důstojník Igor Strelkov, tvrdý kritik Kremlu a vedení války na Ukrajině, se vyjádřil k otázce, zda by Rusko mělo Íránu pomáhat s ohledem na stupňující se protesty proti vládě ve světle událostí ve Venezuele.

Americké bezpečnostní složky provedly operaci, při níž byl zajat prezident Nicolás Maduro. Americký prezident Donald Trump posléze potvrdil, že USA jde hlavně o ropu. Co ale nejnovější vývoj znamená pro samotnou Venezuelu?

Venezuela je z pohledu energetické bezpečnosti jedním z největších paradoxů současného světa. Podle dlouhodobých statistik mezinárodních energetických institucí jako například BP Statistical Review of World Energy disponuje největšími prokázanými ropnými zásobami na planetě, přesto však patří mezi státy s nízkou a nestabilní těžbou.

Jednání o dosažení míru na Ukrajině pokračují dál. Z 28bodového amerického plánu, jenž nese jasné kremelské stopy, je nyní po úpravách z ukrajinské strany 20bodový. Nicméně Rusko tento plán, který mimo jiné v úplnosti nezohledňuje jeho požadované územní zisky, sabotuje. Moskva totiž ve skutečnosti žádný mír nechce, proto si vymyslela historku o napadení prezidentského sídla v Novgorodské oblasti ukrajinskými drony, aby na něj nemusela v žádném případě přistupovat.

Americké ministerstvo vnitra vydalo těsně před vánočními svátky okamžité příkazy k zastavení prací na všech projektech větrných elektráren na moři, které se v současné době staví. Jako důvod Trumpova administrativa uvedla obavy o národní bezpečnost.

Stalo se cosi podivného. Roklinka, ta moudrá, vzdálená a mocná se rozhodla, že s Mordorem je lepší mluvit než bojovat. Ne proto, že by Mordor změnil svou povahu a své cíle, ale proto, že válka je únavná, drahá a nebezpečná především jen pro ty, kdo stojí blízko jeho hranic.

Magazín Securitytech.cz přináší rozhovor s česko-americkým historikem a politologem Igorem Lukešem na téma aktuální situace na Ukrajině a mírovém plánu, který doznal změn. „Neumím si představit, jak mírový plán dopadne, až narazí na realitu“, říká v interview Lukeš. Podle něho by měl svět přestat Rusko litovat. „Když se Německo dokázalo uzdravit z hrůz nacismu, i Rusko musí najít vnitřní sílu se změnit,“ míní historik.

Americký prezident Donald Trump už vlastně neskrývá, o co mu v případě Evropy jde. Potřebuje ji slabou a nekonkurenceschopnou, aby jí nemusel pomáhat, protože je to pro USA příliš drahé.

Arktida, kdysi opomíjený region, se stává klíčovým geopolitickým bojištěm. Díky klimatickým změnám a tání ledu získává severní mořská cesta význam jako zkratka mezi Evropou a Asií.